Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Abbath - Outstrider

AbbathOutstrider

Sorgh1.8.2019
Zdroj: mp3
Posloucháno na: PC, Samsung A3
VERDIKT: Opět je zde a opět se svým chraplavým hlasem snaží vetřít do naší přízně. Abbath se vším, co je s ním spojeno, co jedny popouzí a druhé nezadržitelně přitahuje.

Společnost bude stále srovnávat obě větve rozdělených Immortal, jak pohrobky nesoucí legendární název, tak urvaného sólistu a narcise Abbatha. "Nesmrtelné" je možné považovat za nositele tradičních hodnot severského black metalu a jejich poslední nahrávka je úctyhodné dílo. Ale i Abbath ve své tvorbě stále nese část dávného odkazu, spíše jeho melodičtější tvář.  

 

Tenhle chlápek má na hudbu trošku jiný recept a je vlastně dobře, že oba subjekty nemlátí tu stejnou slámu. Já si rád dám od obojího, zelí nebo šípková, a jejich vzájemné osočování mě vůbec nezajímá. Abbath asi nebude velkej sympaťák, ale dokud ho vidím jen na fotkách, tak mi jeho tvorba šmakuje. Havraní vokál v jeho podání je jedinečný a rozpoznatelný na sto honů. První album pod praporem Abbath se mi i přes slabý ohlas veřejnosti celkem líbilo. Bylo majestátní, dominující a příjemně melodické. Jestli se to stejné bude dát říct o jeho nástupci Outstrider, na kterém se podepsala zcela jiná sestava než u debutu, je zatím otázka. I přes nenápaditý obal s tradiční a už nudnou pandou je kapela Abbath nyní kvartet a principála obklopují hráči z kapel, o kterých slyšel asi málokdo. Fakt, ten obal je slabšího odvaru a smrdí sebeláskou, tady bych principálovi doporučil trošku skromnosti, sebereflexe a pružnosti. I když už jsme si zvykli.

 

Outstrider je podstatně kratší než jeho předchůdce, ale to vůbec nevadí. Ono netrvá dlouho a člověk má dojem, že Abbath na své nekonečné cestě tak trochu ztratil nit. Nebo možná jen zabloudil a zmateně se motá na místě. Oproti debutu se příjemně známá poetika a melodičnost brzy zají a já bych moc rád našel něco nového, něco, proč bych tohohle starého barda měl obdivovat dál. Současná recyklace témat mě zatím nechává chladným a neústupným k předloženým argumentům. Co se týče řemesla, deska je zahrána ve standardní kvalitě, tady není co vytknout. Své umění jak zkrotit svéhlavou hlavní kytaru ukazuje Ole André Farstad, který šéfovi odebral z hrbu nějaké povinnosti a je to určitě k dobru. Jeho hra je plná sólových perliček a rychlých výlevů chladné poetiky, a patří k tomu nejsilnějšímu, co deska nabízí. Jen škoda, že samotné hudební motivy notně pokulhávají a je cítit úbytek skladatelské invence. Ve skladbách je vždy dostatek základního materiálu, aby se z notového papíru mohla postavit na nohy, ale její životnost je druhu jepičího. Nahrávce vládne střední, pohupující se tempo, některá místa okrašlují akustické vyhrávky, ale nezapomíná se ani na rychlé vály, které ovšem nemají ryze blackmetalové rysy. Spíš je to takový hutný hevík s havraním hlasem coby tvrdící složkou. Zmalovaní mušketýři se středověkými kyji plnými hřebů by se měli raději zaměřit zpět na Immortal, kteří jsou pro mě více důvěryhodní.

 

Jen těžko bych volil výraznější skladbu, kterou bych mohl s čistým svědomím prohlásit za hit. Celé album je takové nijaké, ani temné, ani řádně heavy, prostě druhý nálev. Proto bude asi jen pro skalní příznivce ex-Immortalovského předáka. Oproti debutu je znát pokles potenciálu, vyčerpanost témat, ale zároveň je vidět, že to Abbatha pořád baví a tak tohle určitě nebylo jeho poslední slovo. Které by pro příště mohlo znít lépe.



Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Corvus / 12.8.19 17:56odpovědět

U mě stále o chloupek vede debut. Rozhodně to není deska za 55%, ale chybí mi nějaká ta majestátní, ledem sešlehaná pecka typu 'Roots of the Mountain', kterou z předchozí desky miluju. Na novince mě trochu irituje kytarista... Nemůžu si pomoci, ale občas mám neskutečně vlezlý pocit, že ta (až heavy) sólíčka - vyhrávky, do té blackárny vůbnec nesedí... Minimálně to nějak nesedí k Abbathovu řevu a mým uším... Ale postupně si zvykám. Na první poslechy mi ale první deska uvízla v uchu okamžitě, na aktuální se mi songy zatím spíše slejvají, ale to je normální, po prvních dvou posleších. Favority už mám... Za mě spokojenost a pokud ABBATH pod tuhle laťku neklesne, tak je to na pohodu. A klidně houšť.

Lomikar / 1.8.19 14:25odpovědět

Mám to přesně naopak. Předchozí album mi přišlo strašně rychlokvašený a každej song mi přišel stejnej jak předchozí. Tady je pro mě ovšem už pár zapomatovatelných pasáží, nějakej vývoj těch songů a zásadní pokrok jsem zaznamenal i na poli textů s několika romantickýma veršema typu "We seek the heart beating still Within the flesh of über-kill" Abbath je pořád píčus, ale tohle sviští.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky