Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ageless Gateway - Corruptor of Stars

Ageless GatewayCorruptor of Stars

Garmfrost9.6.2026
Zdroj: mp3, promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Motiv II A.N.C.
VERDIKT: V Corruptor of Stars se rozvíjí vnitřní blasfemie, vesmír, bůh coby protivník. Album se zdá být zuřivé, ale nemusí to být tak úplně pravdou...

Až na výjimky, respektive výjimku, jsou nahrávky zaštítěné polským podzemním labelem Godz ov War přinejmenším zajímavé. U většiny, co mi prošla sluchovody, mě napadlo, jak je dobře, že jsou zastoupeny aktivním vydavatelem. Mnoho dobrého by zapadlo či mělo problém protéct sítem nepřeberného množství rovněž dobrých nahrávek. Ageless Gateway je debutujícím jednočlenným projektem holdujícím temně vrstevnatému black metalu s přesahy k mrtvolnému pohřebišti.

 

Za projektem stojí multihráč Apparition, který se zhostil rovněž vokálů, nahrávání i mixu s masteringem. Je možné, že má za sebou zkušenosti nabrané jinde, nicméně nic jsem nikde na něj nenašel. Chlapík svému řemeslu rozumí, má představu, vizi, a ví, jak všeho docílit. Na debutovém počinu Corruptor of Stars rozvíjí blasfemii, do atmosférického prostranství vetknul disharmonické vrstvení, a celé to žene v nahalovaných ozvěnách.

 

ageless

 

Právě z oněch halů vzniká dojem kosmických dálav, vesmír cení zuby, Apparition vyzývá škůdce, kterým se zdá být starý známý bůh. V titulní skladbě Apparition slyší jeho hlas, vidí prázdnotu… Lehce klišé, ale připadne mi, že klišé zábavné. Nenudím se. V dalších skladbách vnímám pokračující oboustrannou nenávist. Škůdce má parazitický zájem o naši planetu, o nás, má z nás legraci a průvodce myšlenkami vše vidí, slyší a nenávist mu vrací. Je pozdě? Nemocné vědomí se rozšiřuje po celé planetě. Nakonec tento dobyvatel v úspěšném snažení dostane, pro co si přišel...

 

Nutno dodat, že příběhu zkorumpovaných hvězd odpovídá nihilistický hudební podkres. Ačkoliv, podkres… Slova si spíše domýšlíme, hlavní prostor má pokroucená hudba, ze které nenávist doslova cáká. Místy mám pocit, že se tvůrce při komponování nechal inspirovat vlastní psychedelií nebo podpůrnými dobrotami. Přičemž je dobré zmínit, že se mu skladby nerozpadají, nejedná se o žádný avantgardní cirkus, ale vcelku dobrý, zuřivě atmosférický černý extrém.

 

Hlasy jsou takřka nehmatatelné. Jsou spíše cítit, než by zněly v popředí. Jsou hluboké i syčivě chrčivé. Byť vzniká dojem, že jsou vlastně všudypřítomné, všimnete si, že na dlouhých plochách vůbec nezazní.

 

Corruptor of Stars se zdá být albem zuřivým a řádně nasypaným. To ale nemusí být úplně pravdou. V první řadě jsou slyšet kytarové party a bicí (programované). Jistým a neméně zajímavým doplňkem jsou klávesy, klavír… a to zejména v místech, kde se skladba mění v takřka v synth dungeonový chlad. Naprogramované bicí jsou většinou skoro nerozpoznatelné od akustické hry. Apparition zřejmě ví, jak by bicí souprava měla nejen znít, ale co je reálné a možné. Když se pak hra změní v dusot, nepůsobí to vůbec marně.

 

Ageless Gateway vstoupil na scénu s dobrou nahrávkou, která se jeví být příslibem pro věci příští a už nyní nabízí mnoho atraktivních okamžiků.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 30.11.12 7:09

Dodneška nechápu co má tolikero lidí proti Axiomě... Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych řekl, že Axioma je má snad nejposlouchanější deska vůbec... Plná božích nápadů (svého času u Enslaved novátorských), se skvělým zvukem, nepřístupná a zároveň tak lehká... I dnes bych jí napálil plných 100%. Naopak vychvalovaná Vertebrae je dost krkolomná a nezáživná, člověk aby se prodíral než najde výbornou pasáž... Ale jen můj dojem. K Riittiir zatím nechci psát unáhlená slova. Stoprocentní jako Axioma není, songy 5, 7 a 8 mě nudí, ale jinak rozestavěný styl posledních desek dotahují k dokonalosti. Třeba taková Roots of the Mountain je šperk. Larsenovy vokály jsou na celém albu parádní, naopak Grutle už to možná občas až přehání. Jelikož jsem vlastníkem originálek jak Axiomy, tak i Riitiir, tak jako výrazné negativum musím zmínit grafické zpracování desek. Hezký přední obrázek a čau nazdar. Obě desky jsem si koupil v digi verzích, takže ne v těch klasických, obvykle chudých jewel a čekal jsem od toho trochu víc, no. A dovolte mi dodat i to, že tahle recenze se opravdu nepovedla. Dlouho jsem nečetl takový žblept, recenzí bych to určitě nenazval.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky