Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Agogh - Demo 2002 (demo)

AgoghDemo 2002 (demo)

Bhut13.12.2010
Zdroj: MP3 (170 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Prvotní nahrávka tuzemské formace Agogh nesmí být jen tak opomenuta. Kapela samotná k dnešnímu dni již nefunguje. Naštěstí po sobě zanechala tento skvost, který je opravdu vydařeným dílem. Pro všechny příznivce tvrdší gothic metalové hudby se střídmě použitým kořením blacku by mělo být toto dílo nedílnou součástí jejich sbírky.

Prvotní nahrávka tuzemská gothic blackové formace Agogh se skládá pouze z pěti písní. Ale i tak toto demo s názvem Demo 2002 je dosti záživné a strhující. Má jedinčenou atmosféru a povedený zvuk. Hudebníci jsou dle poslechu zruční hráči a umí vykouzlit krásné melodie. Jedinou černou skvrnu však vidím v občasném druhu použitého zpěvu. Bohužel drsný a tvrdý growling se ne vždy podaří z hrdla vydat v pěkném a poslouchatelném podání. A tak jsou tedy některé skladby lehce pošpiněny tímto hlasovým projevem. Ostatní písně jsou velmi pestré a příjemně melodické. Použití kláves je umírněné a nijak výrazně nevystrkují své růžky nad ostatní hudební nástroje. Líbivý booster elektrické kytary dodává celku na razanci a tvrdosti. Kapela hojně využívá různých hlasových ploch, tudíž posluchači dopřává jisté nejednotvárnosti a nemonotónnosti hudby. Opravdu vydařený počin a vlastně vynikající start skupiny.

 

Nejprve se z ticha vynoří klávesy utvářející tajemnou až mrazivou atmosféru. Zanedlouho se přidá kytara a po ní zbylé nástroje. Píseň střídá melodie a nálady, ovšem palec dolů dostává zpěv. Krásným zpestřením hudby a okrášlením tohoto songu je i ženský zpěv, který sice je zde jen jako jakýsi chorál. Druhá skladba obsahuje takřka heavy metalové postupy. Je pestrá na melodie a pyšní se taktéž výborným ženským zpěvem. Parádní to kousek. Prostřední skladba této nahrávky začíná zvukem sirény. Může se chlubit opět pestrostí vokálů od čistého hlubokého mužského až po nervozně znějící growling. Takovou hezkou ozdobou můžou být i zvuky války v pozadí jisté pasáže. Čtvtá věc obsahuje jednoznačně vynikající refrén. Dále se posluchači dopřává lehce středověká nálada, díky svým zdařilým melodiím. Písnička má několik různorodých momentů a pasáží, které ji činí velice svěží a milou záležitostí. Chmurný začátek písně pak přichází v posledním songu. Jediné, co atmosféru poněkud kazí je znovu druh zpěvu. Instrumentálně by skladba byla daleko lepší. Opravdu vynikající kousek a krásná tečka za tímto počinem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky