Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Agrypnie - Aetas Cineris

AgrypnieAetas Cineris

Michal Z7.8.2013
Zdroj: mp3
Posloucháno na: Sony CDP-315; Technics SA-EX140; Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Komplexní postmetalové (blackové) dílo, z rukou nejpovolanějších. Německá Agrypnie s přehledem udržela svoji tvorbu v obtížně dostupných horních patrech kvality a nekompromisně se vymyká ze současného řečiště marných. Aetas Cineris je výtvor hodný ke zdržení se na nejeden poslech.

Čas běží, mnoho věcí se mění, doba zraje k lecčemu. Po třech letech dozrál i nový materiál v hlavách tvůrců spolčených pod názvem Agrypnie. Poslední deska z roku 2010, nesoucí číselné označení 16[485], se vyznačovala sofistikovanou blackovou kousavostí a nekonečnou epickou rozlehlostí, s níž si soubor soustředěný kolem hlavního mozku Hirsche dělal, co chtěl a zaměstnával smysly barvitým proudem pocitů, navíc zaujal a nenudil. Podařilo se udržet laťku i na následnickém počinu „Aetas Cineris“? Úvodem mohu napovědět, že co se týče délky, je kapacita CD chlapsky využita. A co další aspekty, zajímající nejednoho hudebního hnidopicha? Nebude kvantita na úkor kvality?

 

Agrypnie nic nenechává náhodě a od počátku se rozmachuje v rozsáhlých kompozicích. Budovaný prostor hudebníci směle vyplňují emotivními stěnami. Trochu mi schází větší syrovost a kousavost, s níž se mohla chlubit předchozí fošna, pověstný kámen se hladil déle, než bylo zapotřebí. Naštěstí je tady příval nálad, melodií a zmíněné, nyní trochu ředěné sžíravosti. Vyvolávání chmurů a jejich náležité prožití funguje stále náramně. Stejně tak střídání blackových sypanic, natlakovaných agresí s výběhovými relaxačními plochami bohatě zneužitými emocemi a čarokrásným rozvíjením motivů, to vše bez dostavení jakékoli pachuti. Mnoho se v tvorbě Němců nezměnilo. Střeží doutnající oheň zastřeného post black metalu s monumentální epikou, ale stavěnou účelně, ne na obdiv a ohromení. Melodie zachutnají a nenaplňují pohárky jakoukoliv neblahou příchutí. Obskurnost je vytlačena až nečekanou přístupností. To jsou dary v dnešní době vyvažované potravinami made in dvorek.

 

Chlapci se drží své rodné řeči a je to jen ku prospěchu inteligentně zkomponovaného a zahraného materiálu. Při rozloze desky by mohli balancovat na hraně opruzu s nekonečnou repeticí, ale toto se neděje ani v nejmenším; na tento neduh už Agrypnie nalezla protilátky dávno. Jejich složení se nenápadně obměňuje, aby účinek byl stále svěží a organismus posluchače nemohl vyvinout obrannou reakci. Po prožití celé plochy alba nemůžete mít jiný pocit, než že jste dostali kompletní službu, i když mé tělo si více hovělo se službami předchozího alba. Jediný to hmatatelný důvod, proč dávám nižší hodnocení než minule. Možným dalším důvodem je mírná stagnace, kterou příště budu trávit těžce.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Garmfrost / 7.3.14 12:02

Tak v podstatě máš pravdu a není co dodat. Je to divadýlko, který lidi baví a taky dnes hraje Behemoth spíš pro fanoušky Masters of Rock než ty původní hašišáky. V podstatě ale na jistotu hraje poslední roky kdekdo. Image a marketing je pro ony masy důležitější než hudba samotná. Nemyslím si ale, že by Behemoth byl nějaký průměr, jen nechápu nejvyšší hodnocení napříč periodiky a řady i ortodoxních fans. Holt tlačenka firmy i médií dělá svoje. Jsem proto překvapenej, že zde na Echoes se objeví i kritická slova a moje hodnocení je zde nejvyšší :D, což je skvělé a svým způsobem výjimečné a osvobozující.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky