Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Airbag - All Right Removed

AirbagAll Right Removed

Sorgh2.10.2012
Zdroj: Mp 3 - 320 kbps
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Netřeba se rozepisovat víc. Výtečná práce, která si zaslouží větší pozornost čerstvě smýšlejících fanoušků. Já se hodlám nyní zaměřit na sehnání debutu Identity, abych mohl provést jistě lákavé srovnání.

Příjemnou a poklidnou záležitostí se jeví loňská deska All Right Removed, se kterou vyrukovalo norského uskupení sdružené pod názvem Airbag. Pokud bych v jejich hudbě hledal něco, co jméno kapely trefně vystihuje, tak je to určitě ten zmíněný vzduch. Přeneseně potom jejich hudbu chápu jako velmi vzdušnou a prostorovou záležitost. Natolik kvalitní, že získala cenu za nejlepší album roku 2011 v mnoha zahraničních médiích a na malé turné po Skandinávii si je přizvala britská veličina Marillion.

 

Airbag vznikli roku 2004 v Oslu poté, co už ve stejné sestavě dříve vystupovali v několika projektech. Pod logem Airbag mají na kontě několik Epíček, debutem se stalo až album Identity v roce 2009. Celou svoji existenci se Airbag pohybují ve sférách atmosférického rocku, jehož hlavním úkolem může být zklidnit tepající srdce člověka vystaveného všednímu stresu všude kolem. Zmatky, dopravní špička, nervní šéf, doma vytočená manželka v natáčkách – to vše odplouvá do ztracena při zaznění prvních tónů aktuálního alba All Right Removed. Jen první sousto a už jsem naladěn na další minuty klidného popíjení, jen se za mnou uzavře brána soukromé trucovny.

 

Kytarové plochy dávají posluchači čas si je dokonale ohmatat a prohlédnout, protože nikam nekvapí. Jsou zásadním prvkem všech šesti kompozic, pod jejich štětcem se roztírá malba tichých údolí, kde vše je pěkné a kdesi na obloze letí pták. Většinou jde o táhlé linky elektriky vůdčí kytary Bjorna Riise, ale svůj prostor dostane i akustická složka, která celý dojem vrací zpět do normálu a mírní elektrické kvílení. V těch nejsilnějších momentech mají Airbag blízko k Pink Floyd, i zde nacházím řadu inteligentních sól jako stvořených k cestě do nitra vlastní duše, analyzovat vlastní já se dá skutečně na mnoha místech. Jinde mě mimoděk napadá vyklidněná životní etapa Anathemy (např. skladba White Wall).

 

Sympatická na celém albu je převaha instrumentálních pasáží, které nepotřebují slov, protože tahle hudba mluví sama. Asle Tostrup umí svým hlasem polaskat, ale skromně vyčkává na vhodný okamžik a necpe se ramenatě kupředu. Jeho melodické kolísání dotváří vlnité pocity vzdušných zámků. Airbag vyhovuje formát, kdy není třeba řešit sloky a refrény. Hudba plyne a vyvíjí se zcela volně.

 

Už úvodní a zároveň titulní skladba All Rights Removed nám kapelu představí v pozici, ve které je jí dobře a kdy to bez drhnutí šlape. Nenásilné tempo, pohoda, klidný a procítěný zpěv. Klávesy dílo lehce podbarvují a nemají ambice příliš vynikat, alespoň ne vždy. Basa se jeví spíše jako skromný dělník, ale její dunivý hlas nelze přeslechnout. A například v závěrečné a zatraceně dlouhé Homesick I – III je její úloha velmi výrazná. Výtečná skladba Light Them All Up se zbytku alba notně vzdaluje, ztrácí rockový kabát a navléká teplý šat horských pastevců. Svým až skotským feelingem navozuje představu dudáka stojícího na skalním pahorku a hrajícího zapadajícímu slunci. Housle, které se po krátkém intru chápou vedoucí úlohy, dokážou během slabých dvou minut vymalovat obraz slastné něhy, když  usazeny v klávesovém spodku malují něžné tahy po sinající obloze. Ach, jsem tak sentimentální.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

murky / 11.6.23 19:14odpovědět

Je to sice Pink Floyd na druhou , ale to je pochvala.Vzory nezapřou a ani se o to nesnaží , vynikající deska.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky