Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Al-Namrood - Jaish Al-Namrood (EP)

Al-NamroodJaish Al-Namrood (EP)

Bhut18.5.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Výběr nej songů z raných let kapely oděný do nového, razantnějšího, ostřejšího a přitom tolik orientálního turbanu. Mini EP, které dmýchá prach v duny.

Čím dál tím více vystrkují růžky arabští neznaaláhovci Al-Namrood. Po třech výtečných řadovkách, debutovém EP a drobném splitku, přišla potřeba vydat některé staré skladby v novějším kabátku. Právě z toho důvodu vzniklo toto mini EP Jaish Al-Namrood, nebo chcete-li جيش النمرود.

 

Pět skladbiček v rozmezí necelé půlhodinky. Nové aranže, nový zvuk, zkrátka nové vzezření dostalo pár prastarých písní, které kapela považuje za nejlepší. Já s nimi vcelku souhlasím, neboť první dva songy taktéž považuji za naprosto nejlepší díla, která tato tajemná skupina byla schopna napsat. Nová verze jim sice sluší, ale znáte to. Stejně nedám dopustit na tu prvotní. Zvuk nového EP je trošku přesycený a bohužel tříštivý. Tento neduh vypluje na povrch zejména v prudkých pasážích. A že jich tu není zrovna málo. Nicméně, pro posluchače, kteří dokáží tento nešvar prominout, se otevře brána do orientu. Do země ropy a písku a v neposlední řadě, jak vidno, i černého kovu.

 

Al-Namrood dělají své řemeslo naprosto strhujícím způsobem a dostanou mě vlastně čímkoliv. Je to dáno zřejmě onou esencí exotična, kterou v sobě tato hudba pro Evropana ukrývá. Orientální prvky jsou ve spojitosti s black metalem jednoduše famózní. Ať už zkusíte od této bandy cokoliv, rozhodně nešlápnete vedle. Jako malý krůček k jejich objevování, budiž nápomocno toto EP. Mohlo by se nazvat klidně promem, ale to jsou jen zbytečné žvásty a spekulace kolem.

 

Zážitek, který nahrávka přináší je dost silný na to, aby vás donutil tu necelou půlhodinku se soustředit jen a jen na ni. Ti šílenější z vás jistě omotají ručník kolem hlavy a s tou nejdelší vařečkou v ruce, budou spoře oblečeni pobíhat po příbytku a zalévat jedinou dostupnou oázu. Inu, mocné účinky má tato sveřepá hudba. Orient black jako tele na vrata.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 30.11.12 7:09

Dodneška nechápu co má tolikero lidí proti Axiomě... Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych řekl, že Axioma je má snad nejposlouchanější deska vůbec... Plná božích nápadů (svého času u Enslaved novátorských), se skvělým zvukem, nepřístupná a zároveň tak lehká... I dnes bych jí napálil plných 100%. Naopak vychvalovaná Vertebrae je dost krkolomná a nezáživná, člověk aby se prodíral než najde výbornou pasáž... Ale jen můj dojem. K Riittiir zatím nechci psát unáhlená slova. Stoprocentní jako Axioma není, songy 5, 7 a 8 mě nudí, ale jinak rozestavěný styl posledních desek dotahují k dokonalosti. Třeba taková Roots of the Mountain je šperk. Larsenovy vokály jsou na celém albu parádní, naopak Grutle už to možná občas až přehání. Jelikož jsem vlastníkem originálek jak Axiomy, tak i Riitiir, tak jako výrazné negativum musím zmínit grafické zpracování desek. Hezký přední obrázek a čau nazdar. Obě desky jsem si koupil v digi verzích, takže ne v těch klasických, obvykle chudých jewel a čekal jsem od toho trochu víc, no. A dovolte mi dodat i to, že tahle recenze se opravdu nepovedla. Dlouho jsem nečetl takový žblept, recenzí bych to určitě nenazval.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky