Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Al-Namrood - Jaish Al-Namrood (EP)

Al-NamroodJaish Al-Namrood (EP)

Bhut18.5.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Výběr nej songů z raných let kapely oděný do nového, razantnějšího, ostřejšího a přitom tolik orientálního turbanu. Mini EP, které dmýchá prach v duny.

Čím dál tím více vystrkují růžky arabští neznaaláhovci Al-Namrood. Po třech výtečných řadovkách, debutovém EP a drobném splitku, přišla potřeba vydat některé staré skladby v novějším kabátku. Právě z toho důvodu vzniklo toto mini EP Jaish Al-Namrood, nebo chcete-li جيش النمرود.

 

Pět skladbiček v rozmezí necelé půlhodinky. Nové aranže, nový zvuk, zkrátka nové vzezření dostalo pár prastarých písní, které kapela považuje za nejlepší. Já s nimi vcelku souhlasím, neboť první dva songy taktéž považuji za naprosto nejlepší díla, která tato tajemná skupina byla schopna napsat. Nová verze jim sice sluší, ale znáte to. Stejně nedám dopustit na tu prvotní. Zvuk nového EP je trošku přesycený a bohužel tříštivý. Tento neduh vypluje na povrch zejména v prudkých pasážích. A že jich tu není zrovna málo. Nicméně, pro posluchače, kteří dokáží tento nešvar prominout, se otevře brána do orientu. Do země ropy a písku a v neposlední řadě, jak vidno, i černého kovu.

 

Al-Namrood dělají své řemeslo naprosto strhujícím způsobem a dostanou mě vlastně čímkoliv. Je to dáno zřejmě onou esencí exotična, kterou v sobě tato hudba pro Evropana ukrývá. Orientální prvky jsou ve spojitosti s black metalem jednoduše famózní. Ať už zkusíte od této bandy cokoliv, rozhodně nešlápnete vedle. Jako malý krůček k jejich objevování, budiž nápomocno toto EP. Mohlo by se nazvat klidně promem, ale to jsou jen zbytečné žvásty a spekulace kolem.

 

Zážitek, který nahrávka přináší je dost silný na to, aby vás donutil tu necelou půlhodinku se soustředit jen a jen na ni. Ti šílenější z vás jistě omotají ručník kolem hlavy a s tou nejdelší vařečkou v ruce, budou spoře oblečeni pobíhat po příbytku a zalévat jedinou dostupnou oázu. Inu, mocné účinky má tato sveřepá hudba. Orient black jako tele na vrata.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky