Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Animé - Cuts

AniméCuts

Victimer20.10.2012
Zdroj: CD promo
Posloucháno na: JVC UX-H330
VERDIKT: Animé nahráli dobrou desku, která je ozdobou naší scény a zaplaťpánbůh nepůsobí neuměle česky, je mnohem dál. Animé je příslib, schopná kapela.

Na pokračovatele debutové desky brněnských rockerů Animé jsem se velmi těšil. Nejen že je předchází výborná pověst pohodové a kvalitní kapely, ale chválu pějí i samotní hudebníci spřátelených skupin, což určitě potěší. CD "Cuts" vyšlo již nějaký čas zpět, ale k recenzování se na stránkách Echoes dostáváme až nyní. Myslím si, že album na své aktuálnosti mnoho neztratilo, stále působí svěže a jeho přednosti jsou zřejmé. Snažení tria Kučerovský, Otevřel, Pavlík by se dalo nazvat hraním emo rocku nebo také post-grunge, jak si to kdo přebere a přijme za své. Já "Cuts" beru jako vkusné křížení těchto dvou škatulí, doplněných mírnou dávkou psychedelie let minulých. S prvním potomkem Animé - "Sky Above The Wire" jsem se bohužel, kromě jedné písně (Vain) na kompilaci, blíže neseznámil, takže poslech "Cuts" je mým prvním setkáním s touto skromně vystupující skupinou. Animé náleží do stáje Redblacku, kde působí tak trochu v pozadí. Jejich nejznámější tváří bude jistě Jiřík Kučerovský, známý to z působení v prog metalových Forgotten Silence.

 

Zajímavě řešené a přitom jednoduché covery alb, název kapely evokující japonské kreslené seriály, toto mě praštilo do očí nejdřív. Když se pak probírám bookletem "Cuts", napadá mě paralela se spěchem dnešní doby, všeobecným zmatkem, kdy si lidé přestali vážit každé vteřiny života. Ponurá barva, momentky semaforů křižovatek města, kolejí. Kampak asi vedou?

 

Pokud se budeme bavit o hlavní věci - o hudební stránce skupiny, tak musím říci, že zmíněná ponurost byla právě tím prvním dojmem, který na mě dýchl. Dalo by se říct, že ani jedna z devíti skladeb se nikam netlačí, všechny zůstávají vzácně vyrovnány v jedné linii. Každá jen vypoví svůj příběh a vrátí se zpět na své místo. Já bych si sice přál trochu více života do některé z nich, ale to zřejmě nebylo účelem soudržnosti "Cuts". Songy působí, i přes svou záruku neohratelnosti, poměrně uťáple, tak trochu na půl plynu. A to je jistě škoda. Co se týká uspořádání songů samotných, tam nevidím problém, myslím, že to bylo provedeno s citem a výsledek se poslouchá velmi pěkně. Zpěv Jirky Kučerovského působí přesvědčivě, žádné hloupé kňourání, ale zajímavá barva hlasu. Někdy tak zajímavá, že připomene zpěv Jamese Deana Bradfielda z britských Manic Street Preachers, snad způsobem frázování v kombinaci s melodií kytar. Snad ... Celkově na mě "Cuts" působí jako slušně zvlánutá práce. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 27.1.14 13:03

Ahoj Štěpáne, dovolím si komentář (pokusím se stručně, bylo by to na článek ... který vyjde brzo). Problematika Loudness war není problémem jen některých žánrů, blíže pravdě je tvrzení, že jen u některých žánrů s tímto problém není (vážná hudba, akustické žánry obecně, ale i tam už se najdou černé ovce). Důvod proto, aby metalová muzika byla přebuzená, mě nenapadá, vlastně všechna zásadní alba metalu, ta stylotvorná v 80. letech a v první polovině 90. let jsou přirozeně dynamická a nikomu to tenkrát nepřišlo jako problém. Svou nepopiratelnou úlohu v tom samozřejmě hraje aparát, u kapesních přehrávačů založených na nějakých čipových obvodech Loudness war problém není, u domácího poslechu to i na průměrném hi-fi aparátu slyšet je. Pro výrazně přebuzená , mnohdy s potrhaným zvukem, nemusíš chodit k elektronice (i když v tom máš samozřejmě pravdu), velká většina dnešních metalových či rockových alb je zvukově tragická rovněž, třeba v českém prostředí (ve snaze něco dohnat, „být světový“, nebo nevím) je to neposlouchatelná bída, jmenovat nebudu, ale slyšel jsem toho dost.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky