Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Holandsko. Death metalová extraliga, zrůdnost nejoplzlejší povstává z bláta někdy v roce 2007. Po letech exhumace. A letos (2009) se řezné rány otevírají naplno, krev stéká po zjizvených rukách jako kdysi, jako tenkrát. Otče, proč jsi mě opustil? Asphyx je zrcadlem kvalitní holandské smrtopalné enklávy. Asphyx je historií evropského death metalu. Asphyx je zpět. Vrchní hrdelní dealer van Drunen si nedá pokoje. Po mocné bitevní epizodě Hail Of Bullets nedá tělu spočinost a už stojí v řadách Asphyx připraven řvát a hyzdit si hlasivky. Mimo něj také dobrý přítel Bob Bagchus, starý to prznič škopků a záruka nesvatých tupých úderů do blan. Dvojici doplňuje Wannes Gubbels a také mladý talent Paul Baayens, na kterého je vrhnuta tíha kytarového díla a ten se s ní dvakrát nemazlí. Momentální sestava se mi opravdu pozdává a nebál bych se říci, že je tou nejlepší za kariéru Asphyx vůbec.

Stará škola zformovaná do této podoby podává po devíti dlouhých letech od poslední vrstvy mazu "On The Wings Of Inferno" důkladnou instruktáž na téma devastace dle Asphyx. Výmluvný název novinky "Death... The Brutal Way" reprezentuje ještě výmluvnější materiál, který bude po chuti zejména tradičním obdivovatelům smrtelného umění, ale věřím že nejen jim. Těžké a ještě těžší válce zahladí vše co stojí v cestě v momentě. Může se stát neštěstí. Asphyx typicky a s vehemencí vkládají do dusných kytarových stěn mdlé a ploužící se provazce doom metalových opratí. Díky nim je zahuštěno tak, že se hmota line nejenže neúprosně, ale je navíc totálně neprostupnou. Padlou tmou kalené loudavé riffy se kříží s nemocným výrazivem van Drunenovým, to je pravý apokalyptický obraz mtrvé krajiny. Bez jakýchkoliv příkras a pokusů, řeže vás Asphyx, pálí. Modravá obloha mění se v šedé chmury a déšť skrápí odvrácenou tvář civilizace. Po městech jen trosky a v korytech řek se line tuhá špína.

Závěr desky zastoupen kusy "Cape Horn" aneb trýznivou to sedmiminutovou poutí zruinovaným podzemím a neméně zkostnatělou "The Saw The Torture The Pain", je věrným zrcadlením předchozích slov. Na tomto úplném konci tažení již není třeba komentáře, je jen důsledným zašlápnutím posledního nedopalku lidského života. Ten po celou dobu trvání "Death... The Brutal Way" jen marně zbrojí a jeho snažení je od počátku malým směšným škádlením bezchybně řízeného stroje. Označit konec demolice jako dominující je moc jednoduché a nebylo by rozumné to tak ponechat. Konec je jen přirozeným vyústěním věcí minulých. Ta síla, kterou Asphyx vrazí do spuštění vyhlazovacího procesu je prostě zničující. Jeví se složitým klást byť jen skromný odpor a revoltovat. Asphyx se svým návratem napáchali takové škody, že bude malým zázrakem připravit se na případné další ataky ze strany smrtících soukmenovců. A pár se jich chystá... Tuto starou palbu však jen tak něco nepřetlačí.