Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Atomine Elektrine - Leftfield

Atomine ElektrineLeftfield

Victimer10.9.2015
Zdroj: flac / mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / phone
VERDIKT: Jako první seznámení na Echoes ideální příležitost. Atomine Elektrine vydali výběrovku a vůbec ne špatnou.

Už v Redaktorských ozvěnách jsem se o Atomine Elektrine zmínil, dnes si vše ještě trochu rozvedeme. Nepůjdeme na to úplně od základů, ale všichni bydlíme v nějakém domě a ten své základy má. Jsou dole, pod sklepením. A je jasné, že právě do sklepení znovu mířím. Za tancem, za odpočinkem a vypnutím po náročném dni. Ve vší temnotě a o samotě. Bude to tak lepší.


Za existencí Atomine Elektrine stojí mistr Peter Andersson, který je známý především jako vrchní analytik tajemného uskupení Raison d'être. Opravdu aktivní je ale všude možně. V případě Atomine Elektrine posouvá svůj hudební koncept směrem do kosmoprostoru, ale přitom zůstává vnitřně spjatý s podzemním dobrodružstvím. Rád by vylezl ze své trucovny a naplno odhalil krásu nekonečných prostor, ale nedá se nic dělat, tělo a mysl jsou stále věrni matičce Tmě.

 

Andersson čerpá z odkazu německého zvukového mága Schulzeho, který je pro elektronickou hudbu stejně zásadní jako další malíř nálad Brian Eno, kterému se Peter svým pojetím také dost přibližuje. Více si už tvorbu Atomine Elektrine představovat nemusíme, není to zrovna produkt žánrové nezařaditelnosti. Je to hra zvuků, pochmurnosti a zamyšlených nálad. Milý přítel optimismus je kdesi v oblacích, ty jsou příliš těžké a prší své neduhy zpátky na zem. A do Peterova domu zle zatéká...

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/ae.jpg

 

Letos na jaře vydaný komplet "Leftfield" je výběr šesti skladeb z období 1997-98, které už jednou vyšly na albu "Atom Xtension". Dvě poslední věci spadají do roku 2003 a byly pro změnu realizovány na nahrávce "Zektor X". Letošní kompilace je pojí v jednu nahrávku a ta svůj smysl rozhodně má. Jako reprezentativní vzorek zcela určitě.


Hudba Atomine Elektrine je minimalismem, ovšem rozvinutým a nestojí jen na táhlých děsivých plochách. Naopak, působí vzdušněji a jede si to ve svém rytmu a pozvání na půlnoční tanec se neodmítá. Od chytlavěji postavených skladeb, kde i tma může být chvilku ve světle reflektorů, po experimentální kousky a roztěkanou hru s pulsujícím srdcem elektroniky. Peter je jednou z hlavních postav současné ambientní scény a jeho přínos je i díky Atomine Elektrine zcela zásadní. A tahle výběrová deska to jen dokazuje. Její doporučení berte jako hotovou věc. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky