Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Avulsed - Nullo - (The Pleasure Of Self-mutilation)

AvulsedNullo - (The Pleasure Of Self-mutilation)

Bhut30.5.2012
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Řezničina jak má být - Avulsed si udržují svůj pevný standard. Sice deska nedosahuje takové kvality, co třeba mnou zbožňovaná Stabwound Orgasm, ale své místo si vydobyla.

Avulsed si s pokračováním tři roky staré fošny Nullo dávají na čas a tak si jí trochu dnes připomeneme. Album španělských řezníků Avulsed Nullo (The Pleasure Of Self-mutilation) vyšlo roku 2009 jakožto následovník o téměř čtyři roky mladšího opusu Gorespattered Suicide

Nullo nezní vůbec špatně, není zde ovšem nic, co by kapelu nějak měnilo a ukazovalo jí v novém světle - deska je klasickou ukázkou jejich tvorby. Nedosahuje takových kvalit, aby byla považována za výraznou, ale je dobře poslouchatelná a dobře poznatelná. Ona vůbec hudba Avulsed je svým stylem hraní hodně specifická a rozpoznatelná. Jejich poslední album tedy není ničím novým, než ozkoušenou porcí nářezu poctivého grind deathu. Posluchač má co dočinění s poctivě odvedenou prací od kapely, kterou by snad i nějaký ten nový experiment a vývoj možná i pohřbil. Výjimku samozřejmě tvoří někdejší chuťovka Cybergore. Není nad čím dále mudrcovat a rozumovat, jsou to Avulsed se vším, co jim patří. 

 

Obal celé desky zdobí jakási mršina něčeho, co vypadá jako čtyřruký člověk (nebo alespoň to, co z něj zbylo). Na nebo v jeho hrudi se nachází krásný krucifix, grafické podání je prostě stejné, jak jsme u jejich alb zvyklí, čili hodně realistické a krvavé. Výjev má na svědomí Mike Hrubovcak, který svým hlasem disponuje v kapelách jako AbraxasMonstrosityVile a další. Svými uměleckými obrázky již obdařil nejeden počin, za všechny jmenujme jen některé: Aurora Borealis – RelinquishGrave – Exhumed – A Grave CollectionMortician – Re-Animated Dead FleshSinister – The Silent Howling, Legacy Of Ashes, The Carnage Ending a spousty dalších. Obrázek plně koresponduje se zaměřením kapely a tvoří tak obvyklé album z jejich řeznické dílny.

 

Nahrávka začíná pochmurnou symfonickou melodií, která se vzápětí rychle přetaví v nekompromisní kanonádu a palbu tlejícího metalu. Úvodní skladba Breaking Hymens v sobě ukrývá velice povedenou věc, není divu, že právě ona byla vybrána jako otvírák celé desky. Následuje smršť klasických kousků mistrů svého fochu. Teprve čtvrtá Voracious Backpacker svým charakterem vyznívá trochu více měkčeji než zbytek desky a celá píseň skýtá k poslechu poněkud více melodií. Další jemnější záblesk odkrývá šestý kousek Nazino (Cannibal Hell), jehož počátek utváří jakési sólo na akustickou kytaru. Po tomto nevinném startu se skladba dostane opět do kolejí Avulsed. Za zmínku také stojí osmá Penectomia, která se svou strukturou jeví jako velice povedená deathová věc. Zejména pak pasáž před druhou minutou se za jisté vryje do sluchovodů posluchače a zaujme jeho pozornost o něco více. Závěrečná She's Hot Tonight (In My Oven), je parádním závěrečným kouskem, její vydařený refrén bude každému po poslechu celé desky ještě dlouho hučet v hlavě. Tuto věc bych označil jako nejlepší píseň na albu.Prostě povedená tečka za povedeným počinem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky