Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Barricade - Resistance

BarricadeResistance

Jirka D.2.12.2013
Zdroj: CD, jewel case (# CR 135), promo od labelu
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Metalově hutný zvuk, odkazy ke starému hardcoru, ale i punk rockový nádech. Nové album kroměřížských Barricade balancuje na vícero hranách a ta půlhodinka plně dostačuje.

Nikdy jsem neměl dojem, že by Barricade patřili k české hardcorové špičce, nikdy jsem ani neměl dojem, že by o to kapela stála a že by se o něco takového snažila. Pro autora recenze jde především o koncertní jistotu a aktuální CDčko je spíš takový bonus, možnost srovnání a ve své podstatě i celkem výzva.

 

Při prvotním ohledání může „Resistance“ překvapit svou krátkou stopáží, ale se zohledněním svižného tempa skladeb a kompoziční střízlivosti je třeba tuto volbu, namísto zbytečného natahování nebo vyplňování vatou, ocenit. Naproti tomu je pro mě celkem překvapující poměrně pocitově-pozitivní vyznění desky, a to i přes její název, evidentní nasranost a samozřejmě i přes úsečné názvy sedmi obsažených skladeb včetně textů (které budete muset odposlouchat, uvedeny nejsou). Tahle melodicko-hitová pohoda je nejpatrnější ve čtvrté skladbě (obdobně pak v šesté), které obě opouští hardcorovou říznost a zcela nepokrytě okupují mladistvou rockovost ve stylu The Offspring. Většina skladeb se ale drží tradičních schémat ala Biohazard, virbl udává rychlé tempo stejně jako někdy až thrashově zahrané kytary („Nazi beast“), hlavní vokál je doplňován vícehlasým skandováním a skoro to vypadá, že vše je tak, jak má být.

 

 

Nahrávka a její post-produkční úpravy byly pořízeny v Šopě Standou Valáškem a zcela v duchu jeho poslední práce, se kterou jsem se setkal, jde o těžce poslouchatelnou a nestravitelnou záležitost. Kompresory vytaženy na maximum, zvuk přebuzený naprosto tragickým způsobem, výsledek rozsypaný, nekonkrétní a plochý. Poslouchat tohle na něčem trochu slušném je sonická deprese, tady už ani nejde o dynamické úpravy, ale o šrotovací linku a Šopu připisuju na seznam nebezpečných míst. CDčko vlastně dokážu poslouchat jen na nějakém lo-fi aparátu, což není nikterak dobrá vizitka, ale pokud bylo tohle záměrem, prosím. Navíc kytary jsou zboostrovány spíš metalově, jejich zvuk je plný, mohutný a příliš nekoresponduje s vyzněním kapely, u které bych čekal říznou a ostrou produkci.

 

Samotná CD edice je dost skromná, ale na druhou stranu úměrná ceně. Grafika nenadchne, různé adresy, odkazy a loga zabírají třetinu zadní strany a o něčem jako obstojném sbírkovém kusu se rozhodně mluvit nedá. Zůstává tedy jen hudba, kterou jsem jako jedinou z celého kompletu ochoten považovat za povedenou a slušnou. Nechávám u ledu neoriginalitu, nevadí mi podobnosti a přirovnání, Barricade prostě beru tak, jak jsou a na koncert opět rád zajdu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

LOPIK / 19.8.14 21:16

Pro mě je Mike Oldfield živoucím důkazem toho že tento muzikant je legenda kterou miloval můj otec a já to mám po něm V jeho skladbách se vidím klidný a bez smutku a lítosti . Alba Tubular Bells a nebo album Voyager 96 je mojí srdcovkou " nádhera Mistře" .cítím, se při vaší nádherné hudbě volný nespoutaný lidskou bezohledností a nenávistí jak už to na zemi chodí léčím si duši " vaši hudbou" která je pro mě lékem nadevšechno. Utíkám před realitou do světa vaší hudby která je nádherná a překrásná . vždycky ve mě vyvolává vzpomínky na jisté lidi a možná i slza dojetí ukápne. Muzika je mám životem mým srdcem i duší .. ale Mike Oldfield je a bude pro mě hudebnikem duše dokaže navosdit stavy něčeho co se nedá ani popsat ja chodím při jeho muzice spát . možná seto zdá jako pitomost ale žiju hudbou která mě osloví na duši . nebýt VAS mistře muzika by nebyla tam kde je Díky :-)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky