Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Be Persecuted - End Leaving

Be PersecutedEnd Leaving

Bhut15.7.2011
Zdroj: promo CD
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Číňané se v metalu zas tak hojně nevyskytují a už vůbec ne v black metalu a vůbec ne v depressive suicidal black metalu. Ovšem fakt, že jej umí perfektně zahrát, existuje. Důkazem je album End Leaving. Tento počin je svědectvím o tom, jak procítěně a uhrančivě může být tento žánr zahraný. Velmi kvalitní dílo s dávkou určité exotičnosti, díky zemi původu.

O tom jak dobrý může být metal ze země tomuto žánru ne zrovna zaslíbené, bude tato recenze. Čínská kapela říkající si Be Persecuted razí čistokrevný depressive suicidal black metal. A skutečně, daří se jim to na výtečnou. Důkazem je album z roku 2009 End Leaving.

Melancholií a chmurem prostoupené melodie jsou srdcervoucí záležitostí. Asi těžko byste hádali původ takovéto hudby zrovna v Číně, neb takovéto kousky pocházejí obvykle z evropských koutů. Zpěvákův jekot obdařený na nahrávce jakýmsi zkreslujícím efektem (nebo to efekt není?) dosahuje vskutku vysokých kvalit. Není to žádný ječák vyluzující pěvci s přiškrcenými varlaty. Jedná se o ryzí projev dekadence, bolesti a smutku. Pro dokonalost a úplné dokreslení atmosféry pak bohatě poslouží plouživé taktéž jemně zkreslené kytary. Jejich způsob nalazení plně odpovídá danému žánru. Hutnost riffů dosažená zkreslením a strukturou melodií je pak onou příčinou běhání mrazu po zádech. To vše však funguje pouze za předpokladu, že se do melancholické depresivní sebevražedné atmosféry plně ponoříte. Tedy do jisté míry, abyste ve výsledku vyvázli bez újmy na zdraví, vzhledu a životě. Necháváte na sebe působit prazvláštní moc této možná obskurní hudby. Bicí nástroje slouží jako nutný doprovod udávající bizarní tempo těchto skladeb prostoupených bolestmi a žalem. A už nám zbývá se zmínit jen o posledním výrazně použitém nástroji. Mnozí tušíte, že na mysli mám basovou kytaru. Basa tvrdí muziku. Totéž úsloví lze použít i zde. Ovšem nyní jen mrtvolně zahušťuje již dávno potemnělé chmurné a krví zbrocené tóny. Nelze hovořit o jejím výrazném podílu, ale i tak je to nezbytná žiletka v tomto depresivním řetězci. Taktéž potřebnou ingrediencí jsou i klávesy k úplnému dobarvení.

 

Probírat jednotlivé skladby by nemělo velkého smyslu. Považuji však za nutné zmínit se o obalu. Dle mého názoru je důležité aby album mělo obal, který jistým způsobem zapadá do celkové koncepce desky. Neboť obal je součástí celého díla a je to první věc, která Vás při výběru či hodnocení díla praští do očí. Řeči o tom, že se jedná jen o doplněk a v podstatě na něm nezáleží, neb hudba je důležitější, nechávám raději bez komentáře. Já považuji obal za nedílnou a významnou součást alba. Jasně, mnohdy je obrázek lepší než zbytek a zase naopak. Ale kolikrát jsou si tyto dvě strany téže mince rovny. Proč to tu ale probírám. Obal desky End Leaving plně koresponduje s jejím obsahem. A je proto dobrou ukázkou toho, jak chemie obrázku a hudby pracuje. Možná, že se Vám zakrvácená žiletka a pozadí bude zdát lehce kýčovitá a otřepaná záležitost, ale co v daném žánru vymýšlet. Barevně je vše sladěno do sytě rudé, bílé a černé. Toliko žalu. Pokud jste zarytí emaři a depresivní utápěči, toto album bude možná to poslední, co na své útrpné pouti životem uslyšíte. Hudba je to ničivá a vyvolává dojmy příchodu konce, kdy bude vše opuštěno neboli End Leaving.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky