Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Bikkinyshop - How I Met Your Murder (EP )

BikkinyshopHow I Met Your Murder (EP )

Jirka D.10.2.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Panasonic SL-SX428 / Sennheiser HD202
VERDIKT: How i met your murder je prostě chvilka muziky pro pohodu, pro poslech bez přemýšlení, pro poslech na dobrou náladu. Progres žádný, překvapení také ne, ale to, co bylo nahráno, působí svěže a bezproblémově.

Vypadá to, že EP se stává stále oblíbenější rozsah pro prezentaci nové tvorby kapel. Aspoň v té české kotlině, když do ní občas nakouknu, se to nosiči o třech až pěti skladbách jen hemží. Jedním takovým nedochůdčetem z loňského léta je i nahrávka nazvaná How i met your murder od berounské party divného názvu Bikkinyshop. Původně to vypadalo, že těchto pět skladeb nechám zcela bez poznámek, ale nakonec mi forma minirecenze přišla jako příhodná a akorátní.

 

V bendzounovém profilu kapely jsem našel žánrové zařazení do cross-overu, ale to tam má každá druhá banda a pravda je, že druhé Faith No More jsem tam ještě nenašel. Těch 19 minut hudby je prostě rockových, zahuštěných pořádným kytarovým zvukem a občasným výletem do corového řevu či popových melodií. Vokály jsou vůbec silnou stránkou téhle desky, jejich poskládání, doplňování, vzájemný souběh i přehazování štafetového kolíku působí dobře a především přitahuje posluchačovu pozornost. Přijmout tenhle materiál za svůj je dost jednoduchá práce, poměrné svižné skladby s jednoduchou, ale zato našláplou rytmikou, seskládané čitelně a jasně z tvrdších a melodických částí, se snadno dostávají do hlavy a těžko je pak vypudit. Prostě dobře udělané písničky, aniž bych tím chtěl cokoliv snižovat.

 

Samostatnou kapitolou je zvuk desky, který vzešel z Biotech studia Jiřího Pašky (Escon Waldes), u kterého za poslední dobu vzniklo několik zajímavých nahrávek (namátkou poslední FDK, Momma Knows Best, První Hoře a další). Vedle různých garážových EP zní tahle deska celkem nabušeně, soundu nelze upřít čitelnost a schopnost chytit posluchače za uši, na druhou stranu jen těžko v něm budete hledat nějakou dynamiku a příznivci naturálního zvuku si asi tiše odplivnou. Tohle je prostě čistota, lesk, digitál a bohužel jedna hlasitostní lajna, což ovšem dneska letí a pokud se můžeme bavit o něčem jako „úspěchu“ alba, tak produkce na tom bude mít velkou zásluhu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky