Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Biosphere - Angel

BiosphereAngel's Flight

Victimer15.3.2021
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Spojení relativního klidu a dozvuků symfonie v abstraktně definovaném střihu.

Za přeletem anděla v režii Biosphere hledejme protnutí elektronické hudby s hudbou klasickou. Inspiraci v Beethovenově Smyčcovém kvartetu č. 14 a hudbu z větší části koncipovanou pro taneční představení nazvané Uncoordinated Dog (2019). Budeme objevovat nejednoznačnost a krásu díky downtempové elektronice, která působí uklidňujícím dojmem, ale jen u něj nezůstane. Prvky klasické hudby dodávají albu na dramatičnosti a mění dojmy a sny v důvěrné přiblížení se s orchestrem. Ten ale nakonec nepřichází, zůstaneme u jednoho skladatele a jeho oslavného tónu přikrytého dekou abstrakce.


Od tichých severských plání, kde nepotkáte živáčka po náznaky koncertních síní, které zdobí honosné stropy. Angel´s Flight je samozřejmě hudbou o prožitku, představách a navození určité atmosféry, k tomu byl Geir Jenssen také předurčen. Jsme svědky vzájemného prolínání obou hudebních sfér v jednu celistvou. Někdy jsme blíže syntetické hloubce minimalismu, odkud je nabíráno s poctivostí plného džberu, ale ta v podstatě nikdy nezůstane osamocena. A když ano, je to jen vzácný okamžik, hned příští minuty budou patřit symfoničtějšímu projevu. Celkově je ale tohle album o vzájemnosti. O tónech, které vede elektronika a jež jsou přitom klasikou.

 


Tohle mě na Angel´s Flight fascinuje. Jak si typický zvuk obou žánrů v klidu přebírá znění toho druhého. Pak je to jenom o položení se do hudby a vnímání všech jejích vrstev. Pokus o zachycení veškerého děje. Předlohou budiž obal, stejně nejednoznačný jako sama hudba. Barvy a tvary se liší, tvoří ale jeden obraz, na který když se dlouze zadíváte, najednou se dějí zvláštní věci.


Album není jen němým společníkem, který vám zahraje před spaním. Je víc průvodcem a našeptávačem. Ten není skoupý na zdvihnutí prstu a důraznější projev, když je to zapotřebí. Ne, tady nejsme jen v prostředí tichého pozorování na plátno přehrávané produkce. Když přijde čas, jsme v dobrém vyrušeni silnějším momentem, a je pravdou, že ten většinou patří do repertoáru klasické hudby, neboť jsou často jeho zdrojem smyčce. Ale aby to nebylo ruchovému ústrojí příliš líto, řekne si o výraznější (hlučnější) příspěvek alespoň v samotném závěru (The Clock and the Dial).

 


S Biosphere jsme v dílně jednoho z nejzásadnějším umělců na poli ambientní hudby a album po mnoha opakovaných seancích neuvěřitelně vyroste. Nabude na objemu, byť vše nahrává tomu, že je jeho tok daný a nerušeně plynoucí. Niterné objevy dalších zákoutí jsou však kouzelné. Pásmo se pořád rozšiřuje a na již oposlouchané motivy se vrství ty, které se doteď schovávaly pod povrchem, nebo někde za oním plátnem.


Angel´s Flight je povedený projekt, nebo chcete-li koncepční nahrávka. Pořád je to o tom, že když dá člověk na instinkt a přirozenost a nelpí na povrchnostech, je na dobré cestě. Z novinky Biosphere (tak jako také z alb v minulosti) mám přesně tento pocit. Tento druh uchopení tématu a jeho zpracování je ideálním průvodcem do tichého večera, kdy je člověk sám a soustředěný. Zavře se před okolním světem, oprostí se od všedností a otevře oči uvnitř své hlavy. Pokud to situace dovolí, tak dokořán.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky