|
|
||||||||||

Pokud bychom sestavovali žebříček nejvlivnějších světových kapel, Black Sabbath by se v něm rozhodně ocitli vysoko. Ačkoliv se v tomto seskupení za necelé půlstoletí jeho existence vystřídala celá řada fenomenálních muzikantů a pěvců a jedinou spojnicí všech alb je kytarista Tony Iommi, pro velkou část fanoušků zůstane těmi "pravými" Sabbathy jen jediná sestava. Řeč je samozřejmě o původním složení v čele s nezaměnitelným Ozzym Osbournem, jež fungovalo v sedmdesátých letech a společně natočilo prvních osm alb, která otřásla hudební historií.
Po Ozzyho odchodu následovalo krátké leč neméně úspěšné angažmá další pěvecké legendy Ronnieho Jamese Dia, po němž se z kapely stal víceméně Iommiho sólový projekt. Sestava se měnila prakticky na každé desce, za mikrofonem se mihl Ian Gillan či Glenn Hughes, jednorázově se vrátil i zmiňovaný Dio, nicméně pěvecky Sabbathy v "post-osbournovském" a "post-diovském" období nejvýrazněji držel Tony Martin. Po nepříliš úspěšném albu "Forbidden" z poloviny devadesátých let ale Iommi vyhodil všechny tehdejší členy a jal se poprvé křísit "staré dobré časy" s Ozzym a původní sestavou. Výsledkem bylo sice jen několik kompilací a živáků a nového materiálu se fanoušci nedočkali, ale i tak tyto události začaly opět kolem skupiny vířit vody.
Další řadová deska překvapivě nevzešla ze staronové spolupráce s Ozzym, ale obnovením druhé nejslavnější sestavy s Diem (pro něhož to byl již druhý návrat). A i když album "The Devil You Know" nakonec nevyšlo pod hlavičkou Black Sabbath ale projektu Heaven & Hell, do sabbathovské diskografie bezesporu patří. Nejočekávanější nahrávkou od rozpadu původního složení se nicméně stal až počin "13", který splnil vlhké sny mnoha fanoušků a po necelých čtyřiceti letech konečně vzkřísil původního ducha spolku. Za bicími sice chyběl Bill Ward, pánové zde poněkud okatě "vykrádali" společnou hudební minulost a zvuková stránka byla přinejmenším diskutabilní, ale i tak společná chemie znovu zafungovala, přinesla i nové zajímavé nápady a zřejmě poslední velký hit God is Dead?. Euforie byla navíc přiživována "zaručenými" zprávami z tábora kapely, že se chystá ještě jedna další řadovka.
S tou už to ovšem tak horké nebylo. Materiál s příhodným názvem "The End" sice nakonec začátkem letošního ledna vyšel, ale ničeho nového se na něm fanoušci už bohužel nedočkali. Počin je totiž z jedné poloviny tvořen přebytky z nahrávání "13" a z té druhé živými verzemi skladeb převážně z téhož alba. Dohromady pak tvoří poněkud nekompaktní a především naprosto zbytečný celek.

U studiových písní lze konstatovat maximálně to, že během poslechu mnohým dojde, proč se na předchozí desku nedostaly. Na rozdíl od její většinové náplně jde totiž o nezáživné kousky, které měly zůstat v "šuplíku" nebo maximálně vyjít jako bonusový materiál k nějaké obšírné kompilaci. Sice nabídnou všechny typické atributy klasických Sabbathů, leč v zoufale fádním a nápaduprostém podání. O moc lépe nedopadla ani "live" polovina, která pro změnu zápasí s poněkud mdlým podáním a Ozzy zde leckdy působí falešným a unaveným dojmem. Ocenit u ní tak lze jen fakt, že živé verze skladeb nebyly zjevně dodatečně příliš upravovány ve studiu a přináší poměrně syrový a upřímný obrázek o koncertní formě těchto rockových matadorů.
"The End" je albem, které lze doporučit skutečně jen skalním fandům kapely. Svou náplní navíc vyloženě vyvolává dojem, že mu jde pouze o tahání peněz z jejich kapes. Takový způsob rozloučení s hudební kariérou mi přijde u legendy tohoto formátu dosti nedůstojný a nešťastný. Možná bude lepší se tvářit, že tento počin vůbec nevyšel a jako definitivní epilog brát mnohem smysluplnější a nápaditější "Třináctku" s jejími klady i zápory.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:BS Productions Limited
Vydáno:Leden 2016
Žánr:hard rock
Ozzy Osbourne - zpěv
Tony Iommi - kytary
Geezer Butler - baskytara
hosté:
Brad Wilk - bicí
Tommy Clufetos - bicí
Adam Wakeman - klávesy, kytary
1. Season of the Dead
2. Cry All Night
3. Take Me Home
4. Isolated Man
5. God is Dead? (live)
6. Under the Sun (live)
7. End of the Beginning (live)
8. Age of Reason (live)

Black Sabbath
13

Geezer Butler: Into the Void

Juraj Sloboda - Born Again... príbeh albumu

Doomed
Anna

NERATERRÆ
Scenes From The Sublime

Heiden
Země beze mě

Souldrainer
Architect

Bjørn Riis
Everything To Everyone

Devin Townsend
Lightwork

Esoctrilihum
Eternity Of Shaog

Blut Aus Nord
Hallucinogen

Limp Bizkit
Gold Cobra
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.