Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Bleed From Within - Humanity

Bleed From WithinHumanity

Michal Z6.8.2009
Zdroj: CD
Posloucháno na: Sony CDP-315; Sennheiser HD 202
VERDIKT: Bleed From Within jsou na půli cesty hudebního zrání. Technická stránka věci je zvládnutá, nyní zbývá ještě vyladit vlastní ksicht a kreativitu. Lehký nadprůměr v death core řečišti.

Bleed From Within je death core partička do nekonečné sbírky podobných živočichů. Nedávno jsem na těchto místech propíral jejich souputníky As We Fight z Dánska a příliš jsem si na jejich hudbě nepochutnal. Jedno je jisté, Skoti Bleed From Within jsou o malý schůdek víše. Jejich podání deathcoru na debutovém velkém CD „Humanity“ je pestřejší, propracovanější a jednotlivé kompozice lépe zahrané. Přesto důvod k jásotu je v nedohlednu.

 

Do své tvorby se nebojí vrhat hodně z ampulí death a thrash metalu, plus malé špetky grindu s blackem. Samotný úvodník naznačuje, co že nás to čeká za možný hudební poklad. Sic bicí čpí klasickými Fear Factory (vícekrát se to už na albu neopakuje), není to na škodu a spíše se těším… „Damnation“ by mohla reprezentovat unifikované songy deathcoru, klasická hrubší bruska, která svoji práci odvede a poté ji vrátíte do půjčovny, bez hlubšího vytvořeného vztahu k nástroji. Místy se najde i trocha blackového vokálního odéru. Bohatě je cítit přítomnost vlivu Slayer.

 

V „Messiah“ se také neštítí použít černoty, struktura skladby je však zajímavější a méně provětrávaná konkurencí, zajímavě sekaná, proložená rytmickými zvraty a kravinami. Letmé dotyky nedobytných Meshuggah. Myslím, že silnější a zajímavější skladbu na albu nepohledáte. Naskakování bicích z nízkých otáček do hry je chutné. Kytary se snaží předhánět, která přijde s méně otřepaným motivem.

 

Co nás však čeká dále už nelze nazvat kdovíjakým hudebním pokladem. Bohužel střed alba se utápí ve stereotypu, jak vlastních klišé kapely, tak i klišé stylových. Je jasné, že stále nelze posunovat hudební hranice, ale proč znít nudně a tuctově. Což o to, kvalita zvuku je velká, proč ale jen deathcorově přešlapávat přeplněnou zlatou střední cestu?

 

Od páté skladby alba jde vše z kopce, celkový dojem letí dolů a mírného vyjasnění mi přináší až „Monster“, která nabídne i něco více. Co materiál drží pohromadě, jsou vokály bohaté na výrazové prostředky, kvalitní zvuk, a především bicmen. Cesta ke konci alba není dlouhá a uteče nečekaně rychle. Taky dobře. Po prvních předhozených pamlscích člověk toužebně očekává pokračování, leč kvality prvních tří vzorků, již nenalézám. Vše splývá do neurčité koule. Vypadá to na promarněnou šanci a dobrovolné zabřednutí v obrovském pásmu průměrných deathcoreových těles. Nemá smysl se vracet. Albu prorokuji šedý život v temných zákoutích archívů a skladů.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.11.19 9:04

Každá kapela, především jednička na poli prog metalu, se musí posouvat. A po čase přijde doba na velký posun. Leprous ten posun načasovali na rok 2019 a bylo jasné, že už tak dost "mimostylová kapela" bude muset jít hodně dál. Pitfalls je odvážný počin, klobouk dolů. A je v něm skrytá jedna z nejlepších skladeb jejich historie (bezmálna 12-ti minutový nátřesk The Sky Is Red, který je takovým návratem ke starším deskám). Vadí mi dvě věci. Deska ale zní jednak jako sólovka Einara a druhak je zoufalá škoda nevyužít rytmiku, jakou kapela disponuje. Je tam toho málo, Kolstad využit jen částečně, což je fakt škoda. Ale v rámci posunu to asi dává smysl. Kapela chtěla odvážnou desku na hranici experimentálního popu a má ji. Počítám, že tohle bude hodně dlouho deska, o které se bude dost mluvit. A za mne neuvěřitelný pěvecký výkon, který pokud někomu barvou hlasu vadí, je to jeho škoda. Dojmy z mé strany víceméně pozitivní, deska mi dává podstatně víc než minulá Malina. Jako by se právě na Malině zastavil vývoj, zde se kapela konečně dostala o hodně dál a já fakt konzerva nejsem (a nikdy nebudu), takže kvituji s nadšením. Ve výsledku výrazná deska výrazných umělců, která je na hodně poslechů, je v tom hodně. Konzervativní posluchač ale nepobere tento vývoj, čemuž na druhou stranu rozumím. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky