Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Bornholm - Inexorable Defiance

BornholmInexorable Defiance

Sorgh4.8.2013
Zdroj: Mp 3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: V Uhrách ví, jak udělat dobré lečo a sklizně jejich hroznů dávají znamenitá vína, nejen to Tokajské. S místníma kapelama se to má podobně, ani ony se nemusí stydět přijít se svým prádlem na trh. Nejde sice o početné hordy dobývající zbytky okolního světa, ale kvalitní věci k sehnání jsou, jen je najít.

Nejsem si příliš jist, jestli je to případ kapely Bornholm z městečka Szerencs, které leží kus cesty na východ od Bratislavy. Moje dojmy z jejich třetího řadového alba Inexorable Defiance jsou smíšené. Kapela je na světě třináct let a letošní počin je jejich třetím uzlem na kapesníku. Zdobí ji velice povedený obal a možná hlavně proto jsem se na ni zaměřil. V tomto případě platí, že hezký booklet často může posloužit coby návnada na štiku. A i když sám se považuji spíš za lína, netrvalo mi dlouho skočit na háček. Mluvil jsem sice o třináci letech existence kapely, ale z původních členů se kormidla zavile drží pouze kytarista Sahsnot, ostatní se na česlech Bornholm zachytili jako náplava v rozmezí let 2007 a 2012. Původní směřování kapely tak mělo možnost se časem vyvíjet a nasávat nový lidský rozměr.


Bornholm hrají takový nenásilný metal, někdo by řekl black, který je postaven na silných melodiích a málokdy sklouzne ke své syrové podstatě. Má mnohem blíž k epickým hymnům jejich krajanů Sear Bliss než k severským metelicím a tato skutečnost je markantní zejména v nasládlých atmosférických momentech. Pod ně se pevným rukopisem podepisují výrazné klávesy a sólová kytara, které se doplňují ve snaze omotat si posluchače kolem prstu. Nic extra náročného, pouze vtíravý a vytrvalý tlak na ušní blány. S černotoou má tato desku společného spíš pomálu. Je poměrně jemná a hodná, a v tvrdších pasážích na nás jen zahrozí prstem, než že by představovala vážnou hrozbu. Častá akustická hrábnutí do strun a celkové pojetí Bornholm odkazují spíš ke kapelám, jež se svým epickým metalem holdují kultu pohanských bohů a lesním scenériím.


Podobnost s jejich slavnějšími kolegy se nabízí nejen spřízněnou melodikou, ale vyvstává na povrch i při srovnání stavby skladeb. Pomalé vyhrávky se v obou případech často a náhle vrhají do ryhlých pasáží komentovaných chraplavým hlasem, časté jsou deklamace s malovanou širou stepí na pozadí. Klávesy se snaží pokrýt větší plochy než by se vydávaly do konkrétních prstokladů. Vokalista Sregh, který je v kapele novicem, si s dominujícím jemnostylem ví rady a sebejistě propůjčuje svůj čistý hlas snaze vyvolat iluze fantaskních pohádek. Zmínit je třeba i jeho skřehotání, jež má na albu své nezastupitelné místo, ovšem které se nijak nevymyká standardu. Album nabízí v klasické verzi jedenáct skladeb v celkové délce třičtvrtě hodinky. Limitovaná edice přináší bonus ve formě dvou skladeb navíc, z nichž jedna je Valhalla, tedy cover od Bathory.

 

Přes vcelku sympatický dojem, který z alba Inexorable Defiance mám, se nemohu zbavit pocitů jisté lacinosti. Celek je homogenní, drží hezky linii, ale i přes zřejmou snahu zavonět melodickým nápadem jen málokdy vynikne silnější moment a deska má co dělat, aby mě přemluvila k dalšímu poslechu. Melodie se mi po čase zajídají a musím si dopřát čas, abych je zapomněl. Já když mám chuť na čabajku, tak raději volím Sear Bliss. Takže dáme lepší průměr a už o tom nebudeme mluvit.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 1.11.12 12:15

Příjemná návštěva se mi vloudila do sluchátek se slovenskými Lunatic Gods a jejich Vlnobytím. Příjemná do té doby, dokud se folklór krásně snoubí se smrtonosným kovem. Drsnost žití a bída lidí nejde zaznamenat vhodnějšími prostředky. Stejně tak radostí nabité okamžiky a dny, kdy byste políbili každý kamínek u cesty. Dokud jsou skladby strukturovanější, jásám. Při klasických deathových sypanicích objevuji, jako recenzent, vybělenou kost. Neskrývám, při folklórním křepčení propadám optimistickému nadšení. Další pákou je možné ztotožnění se s hřejivě známým jazykem a přenesením lopoty a utrpení i na naše zkoušené předky. Srdce se chvěje vzrušením z nakukování skrze dimenze na možné vysněné scénáře minulosti. Ad sound. Nedávno, při naší Echoes nákupní slevové horečce na SoM, jsem si uvědomil jednu věc. Za současné zvukové tří až šesti decibelové placatice nehodlám ukrajovat rodině od huby. Hranice, kdy jsem ochoten za takový zvukový zmetek vytáhnout šrajtofli, je 2 až 3 eura za kus. Cena za materiál a výrobu. Dávám tedy jasný vzkaz kapelám, že takto ne! Uvědomte si, že v reálném životě jsou na člověka tlaky, musí odvádět stále více práce, větší kvalitu, za méně peněz a času. Hudební "průmysl" páchá sebevraždu. Kapely, co jdou cestou vlastního financování, by neměly dělat stejnou chybu. Je čas začít vydávat kvalitní záznamy, které nezdecimují posluchače abnormální intenzitou.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky