Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Burzum - Fallen

BurzumFallen

Bhut30.3.2011
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Jsem velice potěšen, že Varg nedal metalovou hudbu úplně k ledu. Jelikož jeho ambientní tvorba mne zas tolik neoslovila. Proto se velmi raduji z nové tvorby, kterou tato kontroverzní legenda tvoří. Fallen se stalo nečekanou deskou. A zdá se, že skladby vznikaly snad ve stejné době jako minulá Belus. Ale i tak je album jiné. Rozhodně by tento počin neměl chybět ve sbírce každého black metalisty.

"Varg leze z díry, vystrkuje kníry", jak zpívá jedna z vynikajících tuzemských kapel. Zprvu jsem ani nemohl uvěřit, že se Burzum tak brzy otřáslo a vydalo další řadovku. Předpokládal jsem, že se jedná o trapný "fake", kterých se v poslední době už několik objevilo. A ve chvíli, kdy se objevila podoba obalu nové desky, mé podezření zesílilo. Obdobný obrázek budete v diskografii Burzum jen s těží hledat a vlastně ho ani nenajdete. Abych jen přiblížil oč se jedná. Obal zdobí výřez z obrazu malíře jménem William - Adolphe Bouguereau, který jej nazval Elegy. Nicméně záhy se ukázalo, že mé pochyby a obavy byly zbytečné. Tak už zbývalo pochybovat jen o hudbě, zda-li Varg nesklouzl znovu do ambientu. Nakonec se ukázalo, že i tento poplach byl planý. A tak už nezbývá nic jiného, než se ponořit do tajů desky, které bylo do vínku dáno jméno Fallen

 

Stalo se jakousi tradicí v "nové svobodné" éře Burzum, že její desky mají novou tvář. Ucelenou tvář. Proto album otevírá takové malé intro. Tentokrát už zde ovšem necinkají lahváče, jak tomu bylo v případě minulého díla Belus. Nyní se posluchač potýká s prapodivným šumem, šramotem a šepotem, které postupně zesilují. Po tomto opět prapodivném úvodu přichází hudba samotná. Následuje pět výborných skladeb, které se nesou v ryze čistém black metalu. Zvuk není nikterak výrazně čistý, avšak také nijak garážově nesnesitelný. Pohybuje se na jisté hranici zkreslení, což má pro album kladný přínos jelikož dokonale podtrhuje jeho mrazivou atmosféru. Mírně potlačený zvuk bicích nástrojů pak z pozadí nevinně udává tempo. Kytary jsou naladěny tak, jak se na správný "true" black metal sluší a patří. Basa nenápadně vrní a dokresluje mlhavé kontury tohoto chmuru. A co zpěv? Nebyl by to Varg a Burzum, aby každou svou desku neobdařil něčím, co jinde nenajdete. Čili něčím ojedinělým a originálním. Změna a odlišnost se nyní projevila právě v podobách zpěvu. Varg se chopil čistých linek, které tedy na albu převládají. Mnozí mají jistě v oblibě jeho krkavčí skřehot známí z desek minulých. Zde se ovšem tomuto hrdelnímu projevu už tolik nedopřává. Na místo toho se zde nachází jen takový tajemný šeptavý murmur a již výše zmíněný čistý vokál. Ten je opravdu nečekanou, avšak velice příjemnou a trefnou změnou. Není tedy divu, že jednotlivé refrény skladeb dostávají zcela nový nevídaný rozměr a podobu. I celkový pohled na album jako takové je brán ze zcela jiného úhlu. Po vydatné porci black metalové melancholie a energických paleb přichází originální rozloučení v podobě posledního songu. Závěrečná píseň by se dala s klidným svědomím označit jako outro. Ovšem ne tak obyčejné. Netvoří jej žádné bizarní zvuky, nýbrž hudba. Neobyčejná hudba. Varg zde navozuje značně orientální atmosféru s výrazně záhadným a tajemným závojem. Otevírá před Vámi dveře do zahrady, ze které máte nejistý pocit. Vše je zahaleno mlhou a pocitem nejistoty a vzrušení. Kdo ví, kam se bude ubírat příští tvorba Burzum.

Fallen nenápadně pokračuje tam, kde Filosofem a Belus skončili. Nejvíce však kráčí ve stopách svého nedávného předchůdce Belus. Podobnost zvuku i celkové kompozice je nepřehlédnutelná. I přes tuto výraznou totožnost je Fallen stále něčím odlišné a jedinečné. Jednak kvůli použitému zpěvu a jednak díky celkové atmosféře, která by se dala krájet. A o tom přece Burzum je.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky