Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cloudkicker - Subsume

CloudkickerSubsume

Jirka D.16.11.2013
Zdroj: lossless files
Posloucháno na: on-line na Bandcamp / PC / Evolve Blues R222
VERDIKT: Ben Sharp míchá koktejl své předchozí práce, který nepřekvapí, ale bez problému zahřeje.

Instrumentální solitérství Bena Sharpa doznalo dalšího vyvrcholení v podobě nové desky v polovině září, kdy se prostřednictvím stále oblíbenějšího a rozšiřujícího se portálu Bandcamp objevilo album „Subsume“. To navazuje přibližně po roce na předchozí nahrávku „Fade“ a oproti němu doznává několika méně i více (ne)příjemných změn.

 

Tou první je zásadní ořezání ediční rozmanitosti, pokud za zásadní považujeme absenci CDčka a MC kazety. Samozřejmě zbyl digital download a pak vinyl, který tentokrát vyšel ve dvou variantách a ta flekatější je už vyprodaná (to jen tak na okraj). Jen velmi obezřetně bych z těchto skutečností usuzoval na obecný trend, ale mám poslední dobou dojem, že nůžky s digitálem na jedné a s gramodeskou na druhé straně se rozevírají stále citelněji, byť se stále bavíme o čemsi jako hudebním podzemí. Další změnou je redukce počtu skladeb na vrub jejich délky, která úměrně tomu narostla a osobně mám i dojem, že se vydala na tenký led neúčelného protahování a mnohdy jednoduše pojaté repetice (například poslední třetina třetí skladby). Nezpochybňuju tím Sharpovo umění a cit pro gradaci a pro přirozené vrstvení a napojování jednotlivých motivů skladby, jen mám sem tam pocit, že střihač mohl zapracovat víc a razantněji a výsledku dodat větší spád.

 

Zajímavé je rovněž sledovat, jak se Cloudkicker popasoval s aranžérskou stránkou, s použitím kytarových efektů, jak jednou nohou našlapuje v lehkých obláčcích EP „Let yourself be huge“, druhou dupe s razancí „Beacons“ a obojí společně halí do pro něj příznačné atmosféry unaveného letního odpoledne (čtvrtá skladba je v tomto zcela typická). Na druhou stranu lehké rozčarování působí bicí samply, které se oproti zmíněné „Fade“ prezentují v poměrně nepříjemné rovině a vinu na svých bedrech nesou především činely, které zní jednak nepřirozeně a pak jich je skutečně hodně. Obojí dohromady a vzhledem k faktu, že samply činelů jsou obecně bolest, vytváří dost nepřehlednou činelovou stěnu, která v gradujících momentech skladeb vysloveně ruší.

 

Jistý a z mého pohledu velmi nešťastný posun je znát i v postprodukční práci na masteru nahrávky, ke kterému bylo tentokrát přistoupeno v kontextu doby a nikoliv předchozí Cloudkickerovy práce. Užití komprese, u „Fade“ velmi citlivé, je tentokrát zcela porovnatelné s běžnou dnešní produkcí, intenzivní pasáže desky jsou zahlcené a dost nepřehledné, a deska jako celek působí (vyjma úvodní pasáže první skladby) ploše a neorganicky, což ve výsledku umocňuje nepřirozený zvuk a zvlášť již zmíněné bicí samply. Shrnuto do jedné věty – do „Subsume“ se zaposlouchávám podstatně složitěji než do předchozího alba.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 6.12.13 7:12

Album jsem zatím slyšel dvakrát na gramodesce, takže spíš pár slov k formě než obsahu. Gramodeska je klasická jednoduchá, bez potisku vevnitř, ale s povedeným tiskem obalu. Černý vinyl, standardní váha, krásné etikety. Zvuk je hodně plný, což deska kouše ztuha hlavně ke konci, kdy je na obou stranách slyšitelné zkreslení. Master podle všeho vznikal z toho pro CD, což je trochu škoda, ale známku "hraje slušně" přiznávám. Jinak poslední skladba na Béčku mi přijde jak od Sólstafir z obodbí "Svartir Sandar" ... první dojmy ... :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky