Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Consummation - The Great Solar Hunter

ConsummationThe Great Solar Hunter

Garmfrost11.9.2019
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: všem a všude
VERDIKT: Černé šílenství z Austrálie naservírované v bohatě navrstvené atmosféře v technicky výtečném instrumentálním oparu.

Docela mě překvapilo, když jsem se poté, co jsem náhodou narazil na debut australské sebranky Consumnation The Great Solar Hunter, na googlu z recenzí a ohlasů dozvěděl, kolik lidí tuto kapelu zná od eponymního dema a má dokonale zmáknuté EP Ritual Severance. Zvýšenému zájmu se není co divit. Consumnation ukrývá ve svých řadách členy Dispirit, Psycroptic či dokonce v osobě Craiga Younga ex-člena Impetuous Ritual. V tomto případě ano, pozornost si získali i mou. S očekáváním temného zla jsem se pustil do osidel The Great Solar Hunter a nestačil se divit, co za ohromující palbu se na mě řítí.

 

O zlo se jedná v každém případě, ovšem ne tak chaotické, disonantní a noisově metaforické jako jiné ohavné záležitosti, které Austrálie dokáže nabídnout ze své šílené nabídky. Consumnation se rovněž více přiklání k blackové auře než k smrtícím břehům. Zvuk je daleko čitelnější, byť je mi jasné, že necvičené ucho by zaplakalo bolestí. Jak už jsme zvyklí, tato forma extrémního metalu je notně atmosférická. Vzhledem k tomu, že album nabubnoval David Haley, bude oplývat technickými parádičkami, zběsilostmi a nebude se velice příjemně držet zpátky a nenarušovat vyrovnaný celek.

 

Consummation band

 

Zastavím se u nejzajímavějšího, co The Great Solar Hunter nabízí, a to u strunových spletenců. Basa drží otěže, aby se jich kytarová magie mohla pustit bez starosti, zda se neztratí v bludišti disharmonie. Gossardovo umění znají a milují fans nejen špinavých Dispirit a tuší, co jeho psychedelické cítění může způsobit uprostřed black/deathového běsnění. Pánové místy naservírovali tolik kytarových stop, že zní někdy i jako syntezátory. Joel Rademaker vedle kytary obsluhuje i basu. Ta se zdá na první pohled ukázněná, ale pozornému neujde její rytmická hravost, kterou nádherně doplňuje bubeníkovo umění.

 

Prostě sestava, od které se čeká hodně a ta nabízí ještě víc a úplně něco jiného. Instrumentální mistři své umění nedávají všanc na první dobrou, ale zcela netypicky pro taková esa ukázněně pracují pro celek. Z nasypaných otáček v klidu občas kloužou až do sludge/doomového světa, což na síle vyznění nikterak netratí.

 

 

Nerad bych působil zcela nekriticky a bezcílně nadšeně. Z běžného zážitku se z The Great Solar Hunter ovšem rodí veliká věc. Možná bych ocenil krapet živější šlapáky. Také si říkám, že zvuk není ani zahuhlaný ani dynamický a že takto silná deska by si zasloužila jasnější směr. Buď a nebo! Čitelný nebo prasácký. To je ale tak všechno, co bych debutu velice slibných Consumnation vytknul.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Corvus / 11.8.19 10:54

Tohle je skutečně zářez do letitých, nevyvětraných koutů mozkových záhybů. Sice mi táhne na 40, ale na své začátky s dřevní podobou black metalu nedám dopustit. Dodnes obdivuji, kam se celá black metalová scéna dokázala posunout (Emperor, Enslaved, Ulver, Satyricon atd. a jejich vývoj v čase a všichni jejich následovníci), ale ten neopakovatelný pocit, atmosféra, spjatost s přírodou, rebelie, vnitřní kruh a všechny ty misantropií a legendami opředené legendy... to je pro mě jednoduše zhmotnění black metalu v nejkrystaličtější podobě, který se už nikdy nebude opakovat. Počátek '90 let a má fascinace veškerou severskou produkcí mě natolik pohltila a prosákla mnou, že se do smrti nezbavým až nábožené úcty k této formě black metalu. Dodnes kupuji vše, na co sáhne Fenriz a Nocturno a ať už jsou to MARDUK nebo IMMORTAL, nenechám si z jejich produkce nic ujít. Nicméně ten prasácký zvuk a opravdovost, ta čiší pouze z ranné tvorby. Možná primitivnější, ale o to skutečnější. Ať to zní jako sebevětší klišé. Nemám rád, když se black metal dnešní doby snaží vrátit do oněch časů a a priory se například vyrobí opravdu hnusný obal nahrávky, schválně se ve studiu zkurví zvuk jak je to jen možné a všechno to zní jako z hajzlu. Vyznívá to trapně, samoúčelně a především to v kontextu dnešní doby působí celé směšně. Pořád nevím, zda třeba takový Blackosh v současné době se vším tím "udělám si amatérský obal v malování ve windows, kde splácám ty nejhorší možné kliparty stažené z googlu", je fajn nebo je to prostě jen trapné... Stejně tak zvuk, uměle zprasený, aby to bylo jako že "true". Podle mého názoru nelze opakovat unikátní konec '80 a začátek '90 let na poli black metalu. Zdá se, že jediná opravdu pravověrná cesta je způsob, jakým to dělá ČERNÝ KOV. Za mě klobouk dolů a při tůrách přírodou a při focení brouků se nechám unášet tímto dílem. Díky, pánové za to mrazení!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Póvl / 11.9.19 14:14odpovědět

Já se nadchl a zůstal tak. Zvuk je přesně takový, jaký nahrávka potřebuje.

Victimer / 11.9.19 11:44odpovědět

Hodně slušně zpracovaná deska, u které jsem se několikrát nadchnul, abych po čase odpadl. A znovu a znovu. Něco mi brání si to užít na 100%.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky