Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Consummation - The Great Solar Hunter

ConsummationThe Great Solar Hunter

Garmfrost11.9.2019
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: všem a všude
VERDIKT: Černé šílenství z Austrálie naservírované v bohatě navrstvené atmosféře v technicky výtečném instrumentálním oparu.

Docela mě překvapilo, když jsem se poté, co jsem náhodou narazil na debut australské sebranky Consumnation The Great Solar Hunter, na googlu z recenzí a ohlasů dozvěděl, kolik lidí tuto kapelu zná od eponymního dema a má dokonale zmáknuté EP Ritual Severance. Zvýšenému zájmu se není co divit. Consumnation ukrývá ve svých řadách členy Dispirit, Psycroptic či dokonce v osobě Craiga Younga ex-člena Impetuous Ritual. V tomto případě ano, pozornost si získali i mou. S očekáváním temného zla jsem se pustil do osidel The Great Solar Hunter a nestačil se divit, co za ohromující palbu se na mě řítí.

 

O zlo se jedná v každém případě, ovšem ne tak chaotické, disonantní a noisově metaforické jako jiné ohavné záležitosti, které Austrálie dokáže nabídnout ze své šílené nabídky. Consumnation se rovněž více přiklání k blackové auře než k smrtícím břehům. Zvuk je daleko čitelnější, byť je mi jasné, že necvičené ucho by zaplakalo bolestí. Jak už jsme zvyklí, tato forma extrémního metalu je notně atmosférická. Vzhledem k tomu, že album nabubnoval David Haley, bude oplývat technickými parádičkami, zběsilostmi a nebude se velice příjemně držet zpátky a nenarušovat vyrovnaný celek.

 

Consummation band

 

Zastavím se u nejzajímavějšího, co The Great Solar Hunter nabízí, a to u strunových spletenců. Basa drží otěže, aby se jich kytarová magie mohla pustit bez starosti, zda se neztratí v bludišti disharmonie. Gossardovo umění znají a milují fans nejen špinavých Dispirit a tuší, co jeho psychedelické cítění může způsobit uprostřed black/deathového běsnění. Pánové místy naservírovali tolik kytarových stop, že zní někdy i jako syntezátory. Joel Rademaker vedle kytary obsluhuje i basu. Ta se zdá na první pohled ukázněná, ale pozornému neujde její rytmická hravost, kterou nádherně doplňuje bubeníkovo umění.

 

Prostě sestava, od které se čeká hodně a ta nabízí ještě víc a úplně něco jiného. Instrumentální mistři své umění nedávají všanc na první dobrou, ale zcela netypicky pro taková esa ukázněně pracují pro celek. Z nasypaných otáček v klidu občas kloužou až do sludge/doomového světa, což na síle vyznění nikterak netratí.

 

 

Nerad bych působil zcela nekriticky a bezcílně nadšeně. Z běžného zážitku se z The Great Solar Hunter ovšem rodí veliká věc. Možná bych ocenil krapet živější šlapáky. Také si říkám, že zvuk není ani zahuhlaný ani dynamický a že takto silná deska by si zasloužila jasnější směr. Buď a nebo! Čitelný nebo prasácký. To je ale tak všechno, co bych debutu velice slibných Consumnation vytknul.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Póvl / 11.9.19 14:14odpovědět

Já se nadchl a zůstal tak. Zvuk je přesně takový, jaký nahrávka potřebuje.

Victimer / 11.9.19 11:44odpovědět

Hodně slušně zpracovaná deska, u které jsem se několikrát nadchnul, abych po čase odpadl. A znovu a znovu. Něco mi brání si to užít na 100%.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky