Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Crosses - EP2

CrossesEP2

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Druhá várka CROSSES hravě dostihuje tu první a znovu vyvolává ceněný prožitek na úrovni.

Sdružení elektronických křížů Moreno - Lopez - Doom jsem obelstil až teprve nedávno, vlastně souměrně s vydáním jejich druhého EP. Samozřejmě nejdříve upoutala mou pozornost ona sbírka jmen, pak jsem se shlédl i v hudebnu, neb mu byl prorokován dominantně elektronický materiál. A ten já, v rámci jemných odboček mimo můj hlavní záběr, velice vítám. Styl jakým si pánové ve svém projektu libují, mě nadchl. A že bych přišel přímo s křížkem po funuse, toho bych se nebál. CROSSES přece fungují od loňska, na bázi vzájemné radosti z tvoření a mimo lukrativní smlouvy a nadstandartní výdělky. To vše z akce jménem CROSSES cítím a sympatizuji s tím.

 

Několik dnů jsme věnoval poslechu obou EPek a ujednotil si názor, že druhá řada křížů mě fascinuje o krapet intenzivněji. Nedovolil bych si ovšem tlumočit pocit, že je kvalitnější, protože v tomto ohledu skutečně záleží na málu a momentální benevolenci každého z nás. Kvalitativně se ovšem pohybujeme docela vysoko v obou případech. Dvojka je i přes svou krátkou stopáž pestrou plackou. Rozmanitě vtíravě a nevtíravě popovou. To si přeložte jak chcete. Moreno, kterého jsem v počátcích Deftones považoval za vokálního nýmanda, srdceryvně pěje, bez jakékoliv známky zakolísání. Jeho výpadky slyšitelné ze živých záznamů domovské kapely jsou dávno minulostí, tohle je pan zpěvák.

 

crosses

 

Jsme v roce 2012 a ti z vás, kteří jsou zastánci pohdlnosti a dostupnosti a které hřeje věčné pokušení, nechť zahájí hru na klikanou a minialbum si stáhnou přímo z webu kapely. Čeká vás profesionálně zvládnutý elektro rock, s hitovým potenciálem a přitom naprosto nezávadným. A kdo zná některé z Morenových oblíbených koní, ani se nemůže způsobu hraní CROSSES podivovat. Atmosféricky silné a poutavé kompozice, daleké promptně vyvolaného kýče. Nic složitého, ovšem plné pokušení. Tohle stojí za pozornost, i přes možnou neznalost protagonistů. Hlavu nahoru a vydejte se ke křížům.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky