Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Daniel O

Daniel O'SullivanVELD

Victimer10.8.2017
Zdroj: flac
Posloucháno na: PC / phone
VERDIKT: O´Sullivanova sólovka, na které si retro podává ruku s modernou, experiment s chytlavostí a když se tak děje, každý tón VELD hezky voní. Jako když kvete louka.

Ona totiž Danielova hudba skutečně kvete. Úplně vysvětlit to neumím, ale je to tak. A je docela jedno, jestli jeho rukopis prochází Æthenor, Ulver nebo Mothlite. I když je v něm "takhle" malá dušička a vzduchem se nese nejistota, nebo dokonce strach, pořád to "tam" je. O´Sullivan je osobitý autor současné experimentální muziky, jehož způsob vyjadřování poznáte po pár vteřinách. Je rozverně přemýšlivý, je v něm kus zvídavého dítěte, stejně jako má dospělý přístup k práci jako celku a svá alba vede směrem, kterým potřbuje. Ani sólovka VELD není jiná.


Je v ní psychedelie, ostrovy barev na líně se vlekoucí dece experimentální mše, která je vším, jen ne smutečním aktem. Je v ní elektronická hravost, která se snoubí s tou akusticky příjemnou, je v ní kus dobrosrdečnosti. Pokud bych měl jedním, maximálně dvěma slovy, shrnout dění na VELD, zřejmě se mi to nepodaří. Snad jen, že je to pohoda. Experimentální pohoda. Teplé místo ma slunci s dobře instalovaným okapem, protože co kdyby náhodou. Ale to už je zase slov jako máku...


Ale VELD není jen deskou na dobré ráno, kdy člověka baví samotný pohled z okna, protože je venku prostě pěkně. Minimálně její druhá polovina, kdy se experimenty rozjedou ve větším než malém množství, je hodně k zamyšlení. Je vážnější, valivě se zmítá a občas to vypadá, že se chystá bouřka (The Projector, Apocryphonium, Plutonians). Jestli první polovina alba patří spíš písničkám (a skutečně dobrým), tak ta druhá zase experimentům. Je na ní víc dramatičnosti, ambientu a pokud někde vzadu na patře sedí novoromantická vzpomínka, tak je jen suchá a krátká. I když v Sabotage Devices funguje podobně dobře jako na posledním albu Ulver. Vrcholem experimentální polohy VELD je poslední, přes čtvrt hodiny trvající kousek Plants, rozdělený na sedm kapitol. Je v něm cosi magického...

 


Daniel si ovšem možné nesoulady dobře pohlídal. Je fakt, že jeho sólovka nabízí spíš dvě tváře, než jednu ucelenou, ale jako rušivý element to v celkovém dojmu z poslechů nepůsobí. Zkrátka jsou plochy a plochy. Některé jsou snadno schůdné a ty druhé potřebují víc přemáhání a jejich zdolání stojí víc sil. VELD nabízí obě. A já si obě s radostí procházím. Poslední dny opravdu často.

 

Daniel na své sólové desce potvrzuje zejména to, jak nápaditým a originálním autorem je. To, že bude jeho album jednou z událostí roku, si určitě myslel nejeden fanda experimentální muziky. A VELD tuhle předtuchu jen potvrzuje. Chová se jako křehce významná, nová etapa O´Sullivanovy kariéry. Jako hořká čokoláda a kvetoucí louka, která se ocitá hned za dveřmi domu, nebo co chvíli mizí v dálce za těžkými mračny. A aniž bych to předem plánoval, tak jsme se s Danielem setkali pod okapem, protože na konci alba se spustí déšt...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 17.10.17 10:00

Patrně ti unikl základní princip našeho zinu a troufám si tvrdit, že i celé řady dalších. Tento web totiž tvoří fanoušci a tím pádem si každý vybírá k sepsání to, co ho baví. Nemá přece smysl, abychom psali celou kytarovou scénu nebo snad i popovou, hip-hopovou atd. Třeba zmíněný Sabaton taky neposlouchám, ale proč bych na ně měl psát negativní recenzi? Něco strhat a totálně odvrhnout dovede každej a zabírat se něčím takovým je ubíjející i pro pisatele, tak proč ta tortura? To, že je někdo v pohodě má vliv tak na 5% v hodnocení, které dávám (když už se to tam promítne). Jinak to moc neřeším. Nevím, jak dlouho jsi pravidelnou čtenářkou, ale všechny recenze rozhodně pozitivní nemám, stačí trochu zalovit. Moje hodnocení má pak pro tebe takovou váhu, jakou budeš chtít. Když se neshodneš s mým vkusem, pak je jasné, že téměř žádnou. Ale věřím, že zde jsou čtenáři, kteří se dokážou v tom, co píšu najít a podle toho si třeba i něco poslechnout. Názory nikomu dogmaticky necpu a když se neshodneme - nemám s tím problém. Stejně jako mi nevadí, že ty považuješ Myrkur za sračku, já v tom vidím lepší průměr, jiní zas desku za plný počet, tak to prostě je.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky