Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Deafheaven - New Bermuda

DeafheavenNew Bermuda

Victimer23.10.2015
Zdroj: flac / mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC / JVC UX-H330 / phone
VERDIKT: V black metalu Deafheaven je krása melancholie a barvy podzimního listí.

Jakmile se objevily první zprávy o blížícím se vydání nové desky náladových vzeklounů Deafheaven, mysl zpozorněla a drze si usmyslela vzít si tohle album pod svá křídla. Kdo rád smutnou rubanici s trochou nostalgie a procházky večerním údolím s lopatkou v batohu, je znovu vítán. Ostatní, kteří mají všech pět pohromadě, jsou zváni na povedený mix atmosfér, kdy o čertovské běsnění brnká rocková skepse a chmury zamračeného nebe. Tak nějak normálně a přitom kouzelně.


Minulým albem "Sunbather" si mě Deafheaven naklonili na svou stranu. Umění neotřelosti a překvapení kloubením stylů, které jsou dnes stejně běžné jako ranní káva, či večerní pivo, to už chce mít pod čepicí. A to tihle hoši ze San Francisca mají. Což ostatně potvrzují i na aktuálním albu. Tam kde skončil "Sunbather", svěže a bez poskvrny pokračuje "New Bermuda". Pár experimentů, náladovka, krvelačná blackmetalová bestie zavěšená na zádech a ruce v kapsách.

 


Deafheaven to prostě zvládají. Novinka je pohlcením zmíněného, jen bych přidal zepár thrashových riffů a hodně shoegaze. Nic nového pod sluncem, měsícem, ani v našich domácnostech navyklých na ledacos, ale někdo to má dáno shůry. "New Bermuda" je vysoce frekventovaným mixem nálad, rychlostí, změn a prolínaní. Bez avantgardních kudrlin, pěkně od podlahy. Ve větru, v podzimních plískanicích, s příchutí čerstvě posekaného dřeva i s pouliční směsí nálad a protikladů.


Najdou se i místa, kdy si Deafheaven zahrávají. Ať už je jejich thrashování zbytečně unylé a rockující duše stojící ve stínech podzimního dne si zoufá až moc okatě. Ano, jsou tam, přehlédnout se nedají, ale pozitiva je stejně semelou. Stejně jen tak provokují, aby řeč(ž) nestála. Deafheaven volně navázali na svou předchozí desku, vzali si z ní co potřebovali a posunuli to o kousek dál. Někdy výstavně, sem tam křiklavěji, ale funguje to.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/deafheaven.jpg


Co víc, tahle třičtvrtěhodinka působí vydatně i po deseti, dvaceti projetích. V tom jsou Deafheaven machři. Dají čichnout, pak na vše hodí závoj pochybností, aby nakonec vyvolali uznání, nebo rovnou nadšení. Prolínaní atmosfér "New Bermuda" je kouzelné a pořád v něm lze něco nového najít. I když je vše při starém a takto hraje kde kdo. Deafheaven se holt pro tuhle hudbu narodili.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 10.3.16 8:22

Já bych si dovolil vypíchnout obal desky. Autorem je slovenský fotograf Ruun, který si takto pohrál se svou fotografií. Jde o snímek kaple (která je ve více než žalostném stavu) na malém Bohnickém hřbitově, nedaleko známé léčebny. Ruce ve tvaru stromů jsou pak výplodem autorových pocitů z tohoto místa. Faktem je, že statné velké stromy po bocích vchodu kaple tam skutečně jsou. Celkově lze o hřbitově mluvit jako o jedinečném a unikátním místě v ČR, už jen kvůli povaze zde pochovaných lidí (pacienti, bezvěrci, sebevrazi apod.) Detaily tu ale rozepisovat nebudu, koho to zajímá, může se objednat na komentovanou noční prohlídku, či si počíst na internetu, kde je informací celá řada.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky