Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Decapitated - Blood Mantra

DecapitatedBlood Mantra

Sorgh3.11.2014
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: První vítr z kapsy vymetá slova typu nevšední, netypické - v rámci death metalu i v rámci Decapitated

Čas neúprosně běží a během jeho sotva znatelného stárnutí postupně vymřely mělké rozpaky z minulého karnevalu. Novinky v táboře kapely bylo nutné akceptovat a stejně tak přijít na chuť odlišnému směřování, které je (asi) důsledkem personálních rošád zmiňovaných v recenzi na minulé album. Nyní bych Karnevalu nějaký ten bodík přidal, protože by si to zasloužil a trpí trošku za moji malou pružnost. No co už. Novinka Blood Mantra na něj logicky navazuje, předpokládám proto minimálně stejně dobrý výsledek.

 

První vítr z kapsy vymetá slova typu nevšední, netypické. V rámci death metalu i v rámci Decapitated. A i když první zdání klame, často také může mnohé napovědět. Při poslechu dosud vidím kolotoče páchnoucí zvratky předloňských radovánek a hned se mi vrací vzpomínky na tehdejší atmosféru, odvázanou radost, ale v závěru i příměs strachu, snad z bouřky. Nálada je i letos tíživá, v pozadí zůstává dětský úžas nad dokonalostí převodů a mechanismem atrakcí. Vše se halí do plédu ozónové předtuchy a z blížícího se oparu zaznívají slova neznámé mantry.


Dál tak pokračuje ústup z pozice technické elity, čistě smrtelné mlátičky a zvolna nastává období, kdy se musíme zamyslet nad rizikem atmoférického dusna.


Doporučuji vyměnit prvotní úlek za snahu čerpat krevní zásoby a plenit transfuzní jednotky. Střízlivý pohled a absence předsudků nakonec odhalí, že řada kdysi vyhlášených pravidel stále platí, jen k nim přibylo zepár nových odstavců a pozměňovacích návrhů. Kapele se podařilo obhájit svoji další existenci a jakékoliv pochyby u mě doma nemají místo. Jistě, album Nihility jen těžko něco překoná, ale vrchol může být vždycky jen jeden. Horský hřbet nabízí celou řadu hezkých sedel a vršků, které nebodují výškou, ale třeba malebností nebo hrozivou závratí. Podstatné je, že kapela je o své věci přesvědčena a nakonec určitě nebudu jediný, kdo podlehnul nekonečným esům, která padají s širokých rukávů. Sekaných riffů a rytmické drtě je podle očekávání drobátko méně, ale stále se nám díky nim nabízí nostalgický pohled na dlouhou cestu zpět. Už nejsou tou jedinečností polského guláše, v mnoha situacích jejich exkluzivitu nahradily lacinější náhražky, nevidím však důvod zoufat. Odkazy ke slavné minulosti viditelně čnějí jako hlavice antických sloupů z písku současného dunobití a stopy brutální práce nekončí nikde jinde než v kafilerii.


Na číselníku přehrávače ubíhají minuty a věci předpovězené hladí nenasytnou duši odborníka. Šok může zaskočit naivního snílka, který by při letmém pohledu na tracklist zamrznul u názvu Nest a viděl v něm obraz bezpečného domova. Silně se zmýlí a posléze tvrdě narazí. Stejně jako ulepené ptačí mládě, které záhy po narození zažije a nepřežije pád ze stromu, na kterém zůstává jedináček, vypasená kukačka. Je pravda, že takový název skladby je trošku nezvyklý, ale vychýlenou rovnováhu vrací další jména v seznamu jako The Blasphemous Psalm To The Dummy God Creation, Veins nebo Blidness. Rytmus jako poškozený orloj nahodilým tlukotem měří nejistou délku života, jeho neodborný repas se minul účinkem a periodě jeho úderů se ani nadále nedá věřit. Osciluje mezi tempem rozespalého šílence a peristaltického čerpadla. Ruce na zadku nepomáhají a kopance do řiti pěkně bolí.


Že je Mantra masakr jako blázen, je evidentní od samého začátku. Na škále hrubosti jí body neubírá oproti dřívějšku výrazněji nadřazená „melodická“ linka snažící se erodovat rozeklaná zákoutí a zaoblit zúžené konce do hlavy bušících kladiv. I když se pod rozjívenou kytarovou freskou může skrývat klikatě vytyčený, úderný podklad, tak kroky k větší rozmáchlosti jsou evidentní. Hodně patrná je snaha nechat tóny znít. Pokud se doteď  na jejich rozvoj příliš nedbalo, nyní se chlapi snaží neutínat vytvořené zvuky hned po porodu, ale dopřejí jim růst. Doba pokročila a její stáří se efektně zhmotňuje v množství odrazů a rezonancí. Album dosahuje nových kvalit, pro jejichž plné prožití je vhodné si přeladit software.

Deska nabízí osm fláků, digipak navíc devátou, bonusovou skladbu Moth Defect. Ať s ní nebo bez, s Blood Mantra strávíte zhruba třičtvrtě hodinky vysoce kvalifikované práce.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

GF666 / 18.8.15 19:17

Na českou scénu se patří z vysoka vy... Když jim mažete med kolem huby, tak se to lísá, ale běda říct, že se to zkrátka nepovedlo... To je řevu. Najednou to už není, díky pane redaktore, ale ten pisálek má v uších nastláno... To je přístup? Já coby muzikant zírám na tvrzení, když neumíš hrát, nekritizuj. Ale pokud tě baví, chválit můžeš? To je jak na dětským hřišti. Baví mě místní urážky lidí, že pro autora recenze je hudba novýho Brichty moc tvrdá, a že asi poslouchá Mandrage atd. Když se mrknete na jeho sled recenzí a reportu, je jasné, že naopak poslouchá mnohem mnohem tvrdší a brutálnější muziku a že se Datlovi věnoval hlavně kvůli tomu, že ho deska coby fanouška starší tvorby tohoto umělce zkrátka rozčarovala. Z diskuse nevím, zda jsou legračnější fanoušci AB nebo pan B sám, jak se snaží mít poslední slovo. Tak nelíbilo, no! Svět jde dál. Věřím, že si desku koupí i tak dostatek lidí, co ji budou nadšeni a že ve Sparku se objeví chválivá recenze a rozhovor. Tak o co jde? Nelíbí no. Autorovi recenze vzkazuji, ať se nenechá odradit a dál píše bez obav z davového šílenství a vzteku. Nelíbí, no!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky