Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Decline of the I - Escape

Decline of the IEscape

Garmfrost18.7.2018
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem a všude
VERDIKT: Escape má doslova živoucí energii. Představivost s fantazií jsou výtečnými aranžemi vybuzeny do maxima. Tempo graduje, elektronika tepe, metalová tíha je prostoupena továrním ruchem a celé to plave odkudsi po kamsi…

Escape by mělo být závěrem koncepční trilogie francouzských podivínů Decline of the I. Opět se ponoříme do světa a díla filozofa a lékaře Henriho Laborita. Oproti předešlému skvostu Rebellion, které se neslo ve vícero rovinách a vyznačovalo se jistou neuchopitelností, lze v uvozovkách a hodně okrajově hovořit o pevném rámci držícím skladby na Escape jakžtakž pohromadě. Berte to prosím s nadhledem. I nadále se rukopis A.K., coby tvůrce a hlasu Decline of the I, vyznačuje svérázností, grandiózní šíleností a ďábelským šarmem.

 

ak

 

Asi každého zainteresovaného bude zajímat, zda A.K. drží laťku stále vysoko, zda nepolevil či se nepřekonal a nevytvořil nejlepší dílo své kariéry. Pěvně věřím, že on sám je přesvědčen, že za c) je správně.Co dekadentní projekt smetánky francouzského pekla v čele s mistrem A.K. coby vlastníkem obchodní značky a výhradního tvůrce vlastně představuje, co obnáší a co čekat? Kdo doposud neměl tu čest, Decline of the I je temná fúze elektroniky, industrialu a post/blacku s různými vůněmi a chutěmi. Ostatně, mrkněte se na sestavu a ostatní kapely, ve kterých pánové figurují, a jistá představa je jistě na světě. Myslím si však, že ti, co o Decline of the I doposud nezakopli, jsou v menšině, takže se můžeme rovnou vrhnout na díl třetí, nazvaný Escape.

 

 

Ačkoliv mají všechny nahrávky Decline of the I prakticky totožnou stopáž, počet skladeb se s každou deskou snížil. Novinka se rozprostírá v šesti delších kompozicích a na rovinu říkám, není to žádná sranda. Mám s ní nejvíce práce. Nějak se mi nedaří se dostat desce pod kůži. Prvotní nadšení vystřídala bezradnost, nedostatek pocitů a následných slov. Je otázkou, zda je Escape albem těžkým na pochopení, nebo se pánům jednoduše rozbilo. Skladby jsou promakanější než dřív, bylo by tedy záhodno, aby se novinka i lépe poslouchala.

 

Scénáře skladeb jsou podobné artovým filmům, ve kterých se sice hodně mluví, ale málokdo ví o čem. Barva díla je černobílá, děsivá až psychopatická. Posluchač může mít pocit, že je vtažen přímo do děje. Album má totiž doslova živoucí energii. Představivost s fantazií jsou výtečnými aranžemi vybuzeny do maxima. Tempo graduje, elektronika tepe, metalová tíha je prostoupena továrním ruchem a celé to plave odkudsi po kamsi… Je možné, že mě pouze zrazuje moje hudební omezenost, ale časté ničení pečlivě rozpracované energie mě rozhodí natolik, že musím začít s poslechem znovu.

 

akII

 

Z mých slov možná vyznívá, že je Escape deskou blbou nebo nejslabší z trilogie. Ale to bych nerad. Myslím si, že na pořádné obsáhnutí takové nahrávky, která se běžnému pojetí metalové hudby vyjímá, je třeba mnohem delší čas. Není zde nic, co by bylo průměrné, opakující se nebo byť jen náznakem špatné. Nejpříznivěji se tváří opravdu výborně zpracovaná elektronika ve vazbě s industriálním chladem. Tahounem Escape jsou vrstevnaté zpěvy, křiky, řevy, šepoty a hlavně pan vypravěč. Ten tomu vládne. Uctít je nutné i geniální rytmickou práci. Novinka dotahuje, co dříve A.K. pouze naznačoval. Je možné, že tím tratí na doslovnosti. Protože je podle mě mnohem příjemnější si představovat, co by šlo, kdyby… než to mít nachystané se vším všudy na talíři. Co by ovšem zástupy hudební produkce daly za takovou doslovnost a tvářily by se dokonale umělecky. Ne, zeptejte se mě za rok, zda už mám jasněji. Zatím nevím. Hodnocení je pouze pro představu o jakých číslech a nahoru se můžeme v případě nové desky Decline of the I bavit.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky