Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Desiderii Marginis - Songs Over Ruins (reedice)

Desiderii MarginisSongs Over Ruins (reedice)

Victimer30.10.2017
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: všem dostupném
VERDIKT: Záslužný čin v podobě reedice prvního alba jedné z nejlepších dark ambient kapel současnosti.

Johan Levin je nadšenec, který v roce 1993 rozjel svůj podzemní projekt Desiderri Marginis, aby během uplynulých let vydal devět regulérních alb a jednu kompilaci. A aby si letos vzpomněl na svůj dávný debut Songs Over Ruins, dal mu slušivější kabátek a díky labelu Cyclic Law jej znovu vydal. Pro fanoušky ponuře stavěného minimalismu jistě záslužný čin.


Také to tak vidím. Neříkám, že bych na zarezlé tóny tohoto projektu úplně zapomněl, ale je zároveň pravdou, že dlouhých pár měsíců jsem o něj nezavadil. Songs Over Ruins má v diskografii Desiderii Marginis vpravdě kultovní status. Je to album, které vše otevírá, mocně a děsivě.


Mocný a děsivý je i dark ambient na něm zachycený. Hojně stříknutý industriálními rytmy, zvonky, perkusemi a dalšími efekty, které nahrávku dělají velmi bohatou a rytmicky věrnou. Songs Over Ruins je sice sklíčená temnota, plazivá a neživá, ale uvnitř její beznaděje pulsuje chlad oceláren, podzemních koridorů a starých ruin opuštěných komplexů. Je to tichá symfonie rezavých konstrukcí uprosřed tmy, jsou to ozvěny noci, dráždivé a opojné. Je to tančení na hrobech, mrzký svět spoře oděné nadvlády prázdnoty.

 


Prázdnoty, která sama o sobě prázdnou není. Album je na poměry svého stylu velmi poslechové a jako takové se dme hrdostí, byť na bázi ztišeného řinčení řetězy. Klidně bych si dokázal představit, kdyby takto zněli Dead Can Dance po dlouhém pobytu v industriální komunitě. Atmosféricky silná, až epická záležitost. Výpravná, minimalisticky monumentální a při tom všem taktně stylová.


Tohle připomenutí mě hodně potěšilo. Kdykoliv se brouzdám staršími nahrávkami dávno zapomenutých spolků, uvědomím si, že některé z nich jsou stále mezi námi a když se člověk ohlédne zpět, mají na svém kontě skutečné klenoty, o které nechcete přijít. A Songs Over Ruins je jedním z nich.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Handy / 9.4.19 8:29

To, že dělala pop, není předsudek, ale prostý fakt. Proboha, však si to stačí najít na wikipedii. Ale to by člověk musel udělat před psaním recenze nějaký výzkum a zjistit si pár věcí. A tak máme v recenzi v podstatě toto: "něco se mi líbí, ale ne zase nějak moc, a něco se mi nelíbí, ale zase že by mě to nějak otravovalo, to ne". Můžu se zeptat, co si z toho mám vzít? To je myslím přesně to, na to poukazovala kolegyně xxx, že recenzi chybí kritika. Ani jednou není zmíněn byť jen jediný příklad na konkrétní pasáž, která je teda kvalitní, nebo naopak selhává. Ve výsledku máme opravdu jen subjektivní názor autora - mohu se zeptat, k čemu mi takový subjektivní názor je? Proč je to album teda takové, jaké je? Někomu možná odvede pozornost "hájemství tajuplného hudebního světa", " folklorní prvky očerněné blackem", "vokální ceremonie", "folklorní motivy severského charakteru" a "atmosféricky doomová nálada spadající až někam do snivých končin", ale když tohle prázdné básnění vyhážeme z recenze pryč, nezbude nám vlastně žádná informace, kromě líbí/nelíbí. Může mi někdo vysvětlit jedním dvěma slovy, co konkrétně si mám pod těmi vzletnými pojmy představit? Nechci každopádně působit nějak agresivně nebo tak, chtěl jsem jen poukázat na věci, kvůli kterým tu nejspíše dřív vzniklo nedorozumění.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky