Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Děti deště - Tyto alba

Děti deštěTyto alba

Jirka D.19.8.2015
Zdroj: černá 12" gramodeska (# SRR 67)
Posloucháno na: Ortofon 2M RED / ProJect XPression III / ProJect Phono Box SE II pre-amp / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Děti deště jsou na české noise rockové scéně celkem unikátní zjev, tedy aspoň z toho, co z ní zbylo. Druhá deska po sedmi letech přelomového nepřináší nic, ale standard kapely více méně potvrzuje.

Dámy a pánové, tady je poslední dílek skládačky, která dohromady představuje v dějinach Silver Rocket nevídanou vydavatelskou aktivitu: po sedmipalcovým splitu Leto/Rickolus, destipalci Esoasisi a LP Aran Epochal & Tahle hudba vychází další deska: tenokrát vám předkládáme druhou velkou desku D2tí de3t2, která se jmenuje Tyto alba.

 

Tak přesně tahle slova uvedla 2. července na svět druhou desku Dětí deště (nebo D2tí de3t2, toužíte-li po tom moc), o níž jsem neměl nejmenší tušení, že se chystá, a o níž lze jen těžko říct, že po sedmi letech navazuje na desku první. Prostě tu je, a to mi stačí. Už z toho výčtu je asi jasné, že tahle kapela nikdy nepatřila a ani nepatří do kasty pracantů vydávajících co chvíli něco a že takový přístup nepřístup ke všemu kolem muziky je jedním z jejích poznávacích znamení. Vedle toho ale Děti deště patří v katalogu SRR k těm kapelám, jejichž desky si rád pořizuju a občas poslechnu. A to mi stačí taky.

 

Pokud se trochu v tom katalogu orientujete a pokud třeba i znáte „Love and Piss“ (2008), asi už si sami dosadíte správné spojnice a souvislosti, ve kterých je třeba na muziku DD lustrovat. Zvuk je hrubozrnná garáž, skladby neučesané a nemyté, disharmonie vítězí na celé čáře nad harmonií a ladností, k pochopení textů budete muset navštívit večerní kurz intelektuálního hloubání (fakt netuším, proč je život tětiva, bůh luk, žití směr a pastvina hluk) a pokud v hudbě hledáte jen to hezké a seriózní, raději hledejte dál a někde jinde.

 

Oproti debutu vyšly „Tyto alba“ na vinylu a ztratily kolem dvanácti minut na délce. Vinyl je fajn - lakovaný simple obal s potištěným inlayem, deska v sáčku s antistatickou vložkou (konečně se to prosazuje), k tomu možnost mp3 downloadu a cena lidová. S délkou už jsem trochu na štíru a vlastně se pořád nemůžu zbavit pocitu, že za těch sedm let vydavatelského ticha se toho mohlo vymyslet víc. Dvě tři skladby navíc bych na zádech klidně unesl. A ten vinyl taky.

 

Obsah je chaos a maximální brutalita, kterou si jen lze za noise rock dosadit. Kapela skvěle pracuje se všemi strunami, kytary si hrají každá sama pro sebe, basa hrne neuvěřitelně brutální brázdu a dohromady spolu jakoby nefunguje nic. Vše zkresleno nikoliv nadoraz, ale daleko za hranou, což tak nějak zapůsobilo už na „Love and Piss“ a psalo se o tom tenkrát hodně. Někde v tom prý ještě fungují klávesy (nebo ne?), ale je to představa spíš zábavná, kterou výsledek studia Lowresolution mnoho nepodporuje.

 

Z celkového pohledu jde o desku žánrovou, živočišně poctivou a dost možná i předvídatelnou, která bude s největší pravděpodobností oslovovat jen vymezený okruh posluchačů, z nichž někteří budou soudit, že na „Love and Piss“ bylo líp. Osobně se počítám mezi ně, protože i přes novost a neokoukanost novinky mám pořád dojem, že šla dotlačit ještě o kousek dál. Jenže Děti deště patří k těm kapelám, jejichž desky si rád pořizuju a občas poslechnu. A to mi stačí.

 

Deti deste vinyl


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 16.4.15 9:17

Názor ve Sparku je můj názor a jiné názory jsou kraviny - trochu legrační, ne? Pokud se Ti noví Venom líbí, je to v pohodě, některým z nás zase připadají jako vyčichlá metalová relikvie. Místo urážek zkus napsat, co je na nové desce dobrého, nějaké argumenty, dojmy, pocity. Určitě to bude přínosnější než dosavadní diskuze.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky