Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
Devoid of Thought - Devoid of Thought

Devoid of ThoughtDevoid of Thought

Garmfrost11.8.2026
Zdroj: spotify
Posloucháno na: phone, Marshall Motiv II A.N.C.
VERDIKT: Klikatá krasojízda do vnitřku šílené psychiky libující si v drsných praktikách.

Devoid of Thought by podle všeho měli být následovníky thrashových Warstorm, se kterou její členové nahráli jediné album. Zřejmě došlo ke změně chutí, nálad… Devoid of Thought od prvního dema sází na deathovou robustnost a postupně vzrůstající technickou preciznost. Debut Outer World Graves sklidil na scéně poměrně velké ovace. Kapela zde produkovala temnější pohled na technický metal plný hutné atmosféry. Přičemž to byl pouze začátek nové cesty.

 

Eponymní album představuje Devoid of Thought v absolutně odlišném světle. Nahrávka stále obsahuje patřičnou temnotu i silnou atmosféru. Kompozičně je však rozložená v disharmonii, je hůře uchopitelná, zároveň ambicióznější. Kapela se odklonila od brutality nasáklého death metalu směrem do různých světů. To doslova. Album je nasáklé mimozemskou tematikou, psychedelií ovlivněnou např. Voivod. Skladby jsou těžko poslouchatelné, místy rozdivočené, pracuje se s rozličnými prvky, na stole je zpět starý dobrý thrashový odér, nicméně celek je stále obsáhlý hutným death metalem.

 

Přemýšlím, co by vlastně mohlo být pojítkem či průvodcem do světa Devoid of Thought. Jsou to najazzlé rytmické hrátky? Psychopatické kytarové vyhrávky? Basa jak z partesu? Nebo vokální zvěrstva? Growly a screamy jsou standardní, ale přece svým způsobem vyšinuté. Mluvené slovo nebo dokonce čistý zpěv cestu neusnadní. Jsou neurvalé, na oko si dělají, co chtějí. Jsou zuřivé a výbušné, stejně jako hudební šílenství.

 

Nazývám album šílenstvím, ale šílenstvím kontrolovaným. Album je takové zdánlivě. Je propracované do posledního puntíku a jako celek nepůsobí nijak rozhádaně. Od závratných tremol a blastů až po ultra pomalé pasáže přichází znenadání brzda, změna kurzu. Plusem je relativně krátká stopáž. Což zní idylicky, nicméně album je rozložené do pěti skladeb. Jeden z nejtíživějších okamžiků je umístěn hned na začátek. Panspermic Bio-Dome přes devět minut trápí posluchače nepříjemným napětím. I následující Chronos není žádnou srandou, ale poslechově je snadnější. Skladba je hodně energická i přes opírání se o odlišné světy. Brutal/death, voivodovskou auru a technický thrashový mazec. Putrescent Mireborn je nejkratší položkou nahrávky. Je uprostřed, tempo pěkně grinduje i jazzuje. Výborná záležitost. Oblivionauts je návratem do propasti. Do hlubin psychedelie. Entheogenic Ritual nahrávku uzavírá desetiminutovou torturou, ve které se pojí vše výše řečené. Klikatá krasojízda do vnitřku šílené psychiky libující si v drsných praktikách.

 

Devoid of Thought se zatím nerovnají veteránům do progu hozeného death metalu, ale mají nakročeno. Vyvíjí se, nestojí na místě, umí nabídnout dobrý song s dobrou atmosférou a k němu vhodný zvuk. Devoid of Thought stojí za veškerou pozornost.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky