Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dinosaur Jr. - Give a Glimpse of What Yer Not

Dinosaur Jr.Give a Glimpse of What Yer Not

David22.2.2017
Zdroj: flac
Posloucháno na: Yamaha CDX-480, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Revoluce nepřichází, ale o tu přeci vůbec nikdo nestál. Nápadů je tentokrát přebytek a tampóny na vycpávky hluchých míst není zapotřebí.

Trápení s neopětovanou láskou, motýlci v břiše, zamilované blouznění, rozverné broukání, kňouravé lamentování. Klasický svět průměrného padesátníka. Že ne? Ale jděte! J Mascis, Lou Barlow s Murphem v zádech vás velmi rychle vyvedou z omylu. Doživotní puberťák ve světě věčně zakrslých dinosaurů rovná se věc naprosto logická a ničím nevyvratitelná.

Neřešíme konec světa, makrobiotickou stravu, vrahy z Wall Streetu. Nehledáme nekonečné umění, zvuky kosmických dálav při spláchnutí záchodu, nebesa v suterénu policejní stanice. Trocha strun, nějaká ta natažená blána, parta přátel, pohodová nálada, špetka nadsázky a… ještě něco? Blázníte? Chápu, že deset kytar, padesátičlenný sbor, hradba samplů a hitmejkr za pytel dukátů na hodinu může zanechat působivý dojem ať už na papíře nebo při reprodukci výsledného snažení, ale ruku na levou stranu hrudi… i dva kluci v garáži, kteří do toho dají srdce, kolikrát napáchají radostnější paseku, než podobné zhýralosti zakrývající prohnilé pudlí jádro závojem z nejjemnějšího hedvábí, prošité zlatými nitěmi a růžovými mašličkami.

Dinosauří líheň ovšem ne vždy působila tak přirozeně neškrobeným dojmem, jako ročník 2016. Čas od času to mezi kamarády zaskřípalo, a i když podmínky signalizovaly dle všeho navýsost příznivé klima, výsledek sem tam přeci jen krapánek pokulhával. Přesně jako u posledního pokusu I Bet on Sky nebo na můj vkus poněkud dlooouhé Farm. Obstojná záležitost, ale chvílemi není kde se zachytávat o záchranná stébla. Historie se možná ptá, ale kdo by se staral. Tentokrát sedí vše na svých místech. Kluci vykopnou mamku z obýváku a najednou fungujeme. Zralá puberta má jednoznačně něco do sebe. Dinosauří tradice si potykala s Mascisovými sólovkami a světe div se, žádný paskvil, jen harmonická symbióza. Odlehčenější atmosféra, vyšší podíl vzdušných prvků, dvojitý příděl naivity v tom nejlepším slova smyslu. Bavíme se, na ničem jiném nezáleží. Dospělost klepe na dveře, ale proč by jí sakra někdo pouštěl dovnitř? 

 

 

Přes všudypřítomnou jednoduchost se nedrhne o zadky průměrnosti. Čistší a transparentnější zvuk je ku prospěchu věci. Revoluce nepřichází, ale o tu přeci vůbec nikdo nestál. Nápadů je tentokrát přebytek a tampóny na vycpávky hluchých míst není zapotřebí. Kromě klasicky středně hybných podupávacích záležitostí i pomalejší kousky dostávají křídla. Hoši jsou přeci mladí a nezastavitelní. Tak proč se omezovat nějakými šablonami. J Mascis umně balancuje na ostří patosu, ovšem i Lou Barlow dokázal vytáhnout dva trumfy z rukávu… jiné, klidné, přesto poutavé a do celkového kontextu beze zbytku zapadající.

Dinosaur Jr. spáchali jedenáct písniček. Jedenáct příjemných, nekomplikovaných písniček, které v pohodě obstojí klidně u letního táboráku, pokud vás přestane bavit vlezlé drnkání Honzy Nedvěda. Nasaďte optiku Naďi Urbánkové, hrábněte do strun a zkuste se usmát do zrcadla jako J Mascis. Drsnější něž kdykoliv předtím. Tentokrát nepotřebuju víc.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pete / 14.4.15 21:54

Titulní skladba je naprosto skvělá, jinak musim říct, že úplně nejlepěí co se songů na CD týče je to live album, který jim vyšlo loni tušim. Tam mi chybí jen asi Negative Megalomania.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Jirka D. / 23.2.17 8:36odpovědět

Pohodička, fakt jo. Občas mi to zní jak Stone Temple Pilots na poslední desce se Scottem Weilandem (2010) a občas trochu jako novodobější Pearl Jam. Ale užít si tu desku není problém...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky