Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dirty Old Dogs - Let

Dirty Old DogsLet's Burn Heaven Again

Ruadek18.1.2022
Zdroj: černá 12" gramodeska, promo od AMpromotions
Posloucháno na: gramofon Tesla HC43 + zesilovač Denon DRA 350 + repro SW-V2.1 1250 černé 36W 1250W PMPO 2.1
VERDIKT: Výborná deska kapely, která si tímhle získala mou pozornost na dlouhá léta. Bluesový odér jim dokonale sedí, až se nechce věřit, že tohle je teprve první krok novým směrem.

Mé dnešní pozastavení bude nad novou deskou kapely Dirty Old Dogs z Olomouce. Jejich promo deska se mi dostala do rukou doslova žhavá a krásně vonící. No ano, nejsem daleko od pravdy, že tahle deska si rozumí s ohněm. Jejím motivem je očista ohněm, spálení mostů z minulosti a nastavení nového směřování kapely. A už jen prostý fakt, že booklet byl vyuzen tak, abych oheň skutečně ucítil, mnohé naznačuje.

 

 

Dirty Old Dogs rozhodně prodělali velký posun. Stala se z nich bluesová parta, která už nečerpá z flanelových košil, ale spíše z Cavea či Lanegana. Je hypnotická, uhrančivá a hluboká. Nesnaží se zalíbit velkými refrény, netlačí na pilu ostrými kytarovými výjezdy. Tohle je zaprášená westernová aura, kterou kapela rozvíjí pozoruhodně zajímavým a mnohdy až neuvěřitelně silným způsobem. 

 

 

Čtveřice přiznává, že hlavním motorem desky byl frontman Tomm Prochazka, který se po nemoci hlasivek paradoxně vyzpíval novým směrem. Umí prodat své charisma a dělá to s ukázkovým nadhledem, jaký mnoha zdejším hlasům prostě chybí. Výborně se hodí do jejich temné muziky, prostoupené aurou westernově špinavých písní, které jsou osudové už z principu. Ta muzika se zdá být pro kapelu rituálem, kdy se zbavují starých okovů a prochází očistným ohněm. Na desce slyšíme hrát ještě bubeníka Vojtěcha Pietra, který už s kapelou nehraje – i tohle je třeba ponechat za sebou. Já v tom slyším i osamělost a bolest z časů epidemie, která zasáhla vnitřně všechny z nás. Včetně kapely, která se rozhodla postavit se všem diskomfortům doby čelem. Políbili hada na jazyk. 

 

Skladby mají duši, nejsou to jen vybrnkávačky s prostoduchým dějem. Za pomoci minima prostředků je docíleno maximálního efektu. Na to, jak mladí kluci jsou, dokázali vytvořit spojení s bluesovými kořeny mimořádně přesvědčivě. Snad až jako by tohle hráli už léta. Slovy kytaristy: „Téměř všechny skladby pocházejí ze základní vize jednoho člověka. Ostatní se pak snaží svým umem dokreslit tu vizi do konečného tvaru a nejvíce se přiblížit originální ideji. Být tak dobrým námořníkem, jak to jen jde.“ 

 

 

Vyzdvihuji výbornou klipovou One Day, na které je cítit ta nejsilnější stránka jejich současné tvorby, ponořená do temný a pomalých rytmů. Často jen hlas, ozvěny strun a tušený rytmus. Syntenzátorové plochy a špína z koňských kopyt, či snad vůně kůže, omotané kolem úchopu volantu. Sevřenost kapely, cit pro skvělé načasování. Dva roky práce na materiálu, který potřeboval správné rozpoložení a uzrál až do tohoto stádia. Je toho v tom hodně, když se to umí podat. Řada metalových fans, co mají rádi Darskiho projekt Me and That Man tady najde to své. 

 

Oceňuji výborné provedení desky, jejíž fotky najdete rozházené v této recenzi. Můj názor již znáte a není potřeba desku obracet kolem dokola, abych si byl její kvalitou jistý ještě víc. Podobně, jako jsem chválil jinou formu blues od též českých Band Of Heysek, chválím i zde. 

 

Za mne rozhodně slibně nakročeno k věcem budoucím, které mohou být ještě větší než dnes. Čiré písničkářství ve vytříbeném podání, co mi udělalo opravdu radost. 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Ales K / 18.1.22 23:09odpovědět

Desiu mam uz nejaky mesic doma a slysel ji uz mockrat. Take jsem kapelu neznal a od prvniho poslechu na bandcampu byl u vytrzeni, kde se tohle kuxxa vzalo?! Neuveritelne prekvapeni a ohromeni, co v Olomouci vzniklo! Vse drzi pohromade, neni tam slabe misto, material je opravdu vycizelovany a dotazeny. Songy chytlave, nebal bych se rici i hitove, nektera ceska radia by tohle jiste zvladla. I do filmu by mi to pasovalo, Kapelu jsem nazivo nevidel, ale koncerty jsou pry i vizualne zajimave, pry netradicni a moc se tesim, az budu mit tu cest.

corrvuss / 18.1.22 8:21odpovědět

tak zatial som si vypočul len tú klipovku One day, ale ak je v podobnej kvalite celý album tak klobúk dole. Vďaka za zaujímavý tip.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky