Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Djevel - Naa skrider natten sort

DjevelNaa skrider natten sort

Garmfrost24.12.2022
Zdroj: mp3 (320kbps)
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Naa skrider natten sort je poezií noci, oslavou stínů a neviditelného...

Djevel nahrávají čím dál zajímavější a poutavější nahrávky. Z parádně trve blackovky starého střihu se postupně krystalizují v leadera podmanivého blacku bez jakékoliv nástavby. Pouhý rok stará Tanker som rir natten se od Naa skrider natten sort na první dobrou zase tak neliší. Nicméně stačí pod pokličku nakouknout víckrát, a rozdíly jsou více než patrné.

 

Přemýšlel jsem, co se vlastně změnilo. Jsem-li vůbec schopen vyjmenovat pár bodů, co novinku odlišuje od starších desek. Respektive alespoň od té předchozí. Sestava zůstala tentokrát stejná. Tedy Ciekals, Faust a Kvitrim. Tentýž je i label Aftermath Music. Obálka má podobný charakter co minule, za zvukovou stránku je odpovědný opět starý dobrý Ruben Willem. Potud je vše stejné. Djevel své umění rozvíjí kontinuálně. Celá jejich diskografie je bez krkolomných změn a přitom je každá nahrávka naprosto jiná, než ta předchozí.

 

Rozdíly začínají zmáčknutím play. Dočkáme se sice pár sypanic, většinou je dílo zádumčivé. Je prodchnuto rozmyslem. Na změnu si zdánlivě musíte počkat, což ale není pravdou. Děje se toho dost. Kytary jsou propletené - akustika s elektrikou i basou. O bravurním muzikantství a progresivních změnách však Naa skrider natten sort rozhodně není. Album je postavené na náladě. Na podmanivé atmosféře. Je protknuto silnými melodiemi s epickým patosem bez křečovitého snažení. Dlouhé kompozice jsou v případě Djevel už dávno klasikou. Ne každý muzikant umí pracovat s délkou tak jak Ciekals. Je úplně jedno, zda je daná skladba pětiminutová či čtvrthodinová. Díky napětí každého okamžiku a citlivě vystavěné gradace je každá vteřina napěchována očekáváním. Ohromnému dojmu pomáhá jak vkusné zakomponování decentních klávesových linií, tak vrstevnatých vokálů. Kvitrimovo hrdelní hřmění se mění v šamanské mrmlání. Ciekalsovy čisté doprovody, sbory i sólové vstupy pak celek rozšiřují o další rozměr.

 

V této bouři vystoupím výše než nebe

A hlouběji než peklo

 

Je obdivuhodné, kterak nás Naa skrider natten sort láká do dob, kdy se black dělal hlavně pocitově. Kdy netoužil, aby pompézností nadchl davy, ale spíše uzavřeně nechal za sebe hovořit interní umění. Svoji temnotu. Noc a smrt. Obdivuhodné na tom je, jak dokonale staromilsky album zní, aniž by se ohánělo retro upoceností. Naopak. Djevel je skvělou současnou kapelou, která díky vlastní upřímnosti a schopností nechat hudbu volně plynout, dokáže rozevlát emoce i představy tak, že není nesnadné se ve víru zlovolné melancholie zatoulat. Cestu zpět nějak nechci hledat. Naa skrider natten sort je pro mě dosavadním vrcholem Djevel a jednou z nejzajímavějších nahrávek (nejen) letošního roku... 

 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.11.19 9:04

Každá kapela, především jednička na poli prog metalu, se musí posouvat. A po čase přijde doba na velký posun. Leprous ten posun načasovali na rok 2019 a bylo jasné, že už tak dost "mimostylová kapela" bude muset jít hodně dál. Pitfalls je odvážný počin, klobouk dolů. A je v něm skrytá jedna z nejlepších skladeb jejich historie (bezmálna 12-ti minutový nátřesk The Sky Is Red, který je takovým návratem ke starším deskám). Vadí mi dvě věci. Deska ale zní jednak jako sólovka Einara a druhak je zoufalá škoda nevyužít rytmiku, jakou kapela disponuje. Je tam toho málo, Kolstad využit jen částečně, což je fakt škoda. Ale v rámci posunu to asi dává smysl. Kapela chtěla odvážnou desku na hranici experimentálního popu a má ji. Počítám, že tohle bude hodně dlouho deska, o které se bude dost mluvit. A za mne neuvěřitelný pěvecký výkon, který pokud někomu barvou hlasu vadí, je to jeho škoda. Dojmy z mé strany víceméně pozitivní, deska mi dává podstatně víc než minulá Malina. Jako by se právě na Malině zastavil vývoj, zde se kapela konečně dostala o hodně dál a já fakt konzerva nejsem (a nikdy nebudu), takže kvituji s nadšením. Ve výsledku výrazná deska výrazných umělců, která je na hodně poslechů, je v tom hodně. Konzervativní posluchač ale nepobere tento vývoj, čemuž na druhou stranu rozumím. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Dagon / 4.1.23 12:19odpovědět

Absolútne brilantné dielo...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky