Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dormant Ordeal - Tooth and Nail

Dormant OrdealTooth and Nail

Monachos14.4.2025
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC, mobil
VERDIKT: Materiál na Tooth and Nail je sice agresivní a divoký, temný a brutální, ale zároveň dává posluchači spoustu prostoru k rozjímání v pomyslné klášterní cele.

Název této polské deathmetalové kapely znamená „Spící utrpení“. Hned na začátku musím říct, že poslech jejich čerstvého alba pro mě není mučením a rozhodně mě neuspává. Ale pěkně popořádku. Tooth and Nail je čtvrté album Dormant Ordeal (dále jen DO) a první pro Willowtip Records. což je jeden z mých oblíbených labelů. Vždycky si všimnu, když z jejich stáje vyběhne nový kůň. Nesázím na každého jejich z nich, ale většinou jejich plnokrevníci stojí za to. 


Dormant Ordeal bandAlbum otevírá temné ambientní mluvené intro, kde DO přiznávají svůj původ. V překladu zní název krásně bizarně „Stonožky a máry“. V dalších skladbách už se polština neobjevuje a kluci jsou věrní metalové latině, tedy angličtině. Škoda, občasné polské verše by byly příjemným osvěžením. Hned první skladba dává tušit, v jakých končinách deathmetalové říše se budeme pohybovat. Moderní neortodoxní death metal s několika kapkami blackmetalové kyseliny sírové. Na technice záleží, ale nejsou to žádní Gorguts. Kluci to hrají spíš na emoce s ničivým potenciálem zbraní hromadného ničení. Co udeří do uší jako první, jsou brilantní výkony chlapíka sedícího v kulometném hnízdě. Tím je hostující „ celebritní“ bubeník Chason Westmoreland (Hate Eternal, Faceless...), což asi nepotřebuje komentář. Když už jsem nadhodil téma sestavy - aktuální album je v podstatě one man show. Maciej Nieścioruk složil veškerou hudbu, texty a nahrál kytarové a basové party. 


Jeho pravou rukou je zpěvák Maciej Proficz, jehož death/blackový vokál se k hudbě dokonale hodí. Oceňuji různé netradiční efekty od ozvěn, přes náznaky sborů až po šepot. Takových míst na albu není mnoho, ale o to větší je pak jejich účinek na zvýraznění charakteru hudby. Občas mi svým emocionálním nábojem připomíná vokál Mikaela Stanneho z Dark Tranquility. Aby nedošlo k omylu. DO má s hudbou DT společného jen velmi málo. Pokud bych měl nicméně zmínit nějaké jméno, které je blízké hudbě na Tooth and Nail, jsou to hlavně Ulcerate, i když DO jsou méně disonantní a celkově stravitelnější než jejich novozélandští kolegové. Nejednou jsem narazil na to, že někdo přirovnával tvorbu DO k jejich slavnějším polským kolegům Decapitated. S tím moc nesouhlasím, ale třeba éra kolem Carnival is Forever (2011) má s aktuálním albem DO společné kontury. Trochu mi DO připomněli fenomenální, ale už spíše zapomenutý projekt členů Emperor: Zyklon

 


Nejvíce mi však sedí přirovnání ke zmíněným Ulcerate. Materiál na Tooth and Nail je sice agresivní a divoký, temný a brutální, ale zároveň dává posluchači spoustu prostoru k rozjímání v pomyslné klášterní cele. Metafyzická povaha alba je téměř hmatatelná. Dalo by se říci, že album je do jisté míry konceptuální. Jeho leitmotivem je boj v jeho různých aspektech. Toto poselství jde ruku v ruce s podmanivou grafikou Morgana Sorensena aka See Machine, jehož tvorba je označována jako primitive future. Osobně mi jeho grafika, která zdobí obal alba, v něčem evokuje expresionismus a především kultovní černobílý film Metropolis (1927). A myslím, že i toto album má potenciál stát se kultovním. První poslech mě sice nenadchl, ale ty další mě přesvědčily, že Tooth and Nail je skutečně ambiciózní projekt, který mi roste před očima, respektive v uších. DO sice (zatím) neobjevili nový deathmetalový kontinent, ale k hranici prozkoumaného světa se bezpochyby přiblížili. A to se nepodaří jen tak někomu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky