Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Drunk With Pain - Hail the Monsters

Drunk With PainHail the Monsters

Garmfrost19.4.2016
Zdroj: CD-R v jewel case obalu // promo od kapely
Posloucháno na: Philips MCD183
VERDIKT: Drunk With Pain je novým pojmem na naší scéně, kde kapel hrajících melodický death metal není moc. A tak jim držme palce, ať si najdou vlastní cestu a usadí se v ní. Zatím utápí svůj um nekritickým kopírováním svých idolů a stejně tak skladatelsky musí ještě krapet vyrůst. Což určitě časem doženou.

Po promu mně naprosto neznámé skupiny Drunk With Pain jsem sáhl ze dvou důvodů. Za prvé – základnu mají u nás v Brně a za druhé hrají melodický death metal, což není v naší zemi příliš obvyklé, přičemž na výsledek jsem byl nesmírně zvědavý. Po letmém zapátrání jsem zjistil, že zas taková ořezávátka Drunk With Pain nejsou. Zajímavostí (jak pro koho) může být jejich vítězství v soutěži MetalGate Massacre Vol. 6, což při poslechu debutu „Hail the Monsters“ vcelku chápu. Deska naznačuje možný příslib do budoucna i koncertní zážitek už dnes.

 

Drunk With Pain je kapela jednoho muže. Takto na mě působí nahrávka, kterou komplet složil zakladatel, Venezuelan, žijící v Brně, Juan Hernández. Hudbu, texty i artwork debutu má ve svých rukou. Skupina začala evidentně jako sólový projekt, ze kterého se postupně vykrystalizovala regulérní kapela. Debutová nahrávka vznikla po velice krátkém čase fungování, což zavání uspěcháním. Pak jsem si všiml nadšených reakcí na facebooku, přečetl i velice oslavnou recenzi a já zpozorněl na nejvyšší míru. Zaslouží si Drunk With Pain takové ovace?

 

 

Pominu-li zvláštní obal a nemastný neslaný booklet, kde však naleznete vše důležité včetně textů, má debut slušný zvuk. Vše proběhlo v Sonidos Studio pod dohledem Zdeňka Ondráčka, přičemž i mnohem známějším interpretům se může o podobném zvuku pouze zdát. Stejně tak je z nahrávky znát, kterak je kapela sehraná a baví ji hrát. Skladby jsou promyšlené tak, aby posluchače vtáhly do děje, kde se dočká navození atmosféry, vyhození do éteru a uvolnění v podobě chytlavého refrénu. Občas (více občas) to zadrhne v aranžích, respektive ve stavbě skladby, kdy např. přechod bicích působí křečovitěji, změna nálady násilněji, vkrade se zbytečný motiv… Ale čert to vem! Jestli je tohle začátek, těším se na následovníka.

 

Problém vidím převážně v originalitě. Drunk With Pain doslova opisují od legend z Göteborgu. Za těch dvacet pětadvacet let od „Skydancer“, „The Red in the Sky Is Ours“ či „The Jester Race“ jsem slyšel stovky kapel, co chtěly dostat do svých skladeb aspoň kousek fluida těchto skvostů. Některým se podařilo odpíchnout se od svých vzorů a jít dál po své ose, většina se však plácala, až se doplácala. Drunk With Pain mají na rozdíl od té většiny alespoň dar napsat dravě radostné album, které se hezky poslouchá. Cítím z nich nadšené hraní toho, co milují. Texty nejsou kdoví jaké, ale rýmují se a nejsou nijak zvlášť trapné. Dokonce se najde občas i podnět k zamyšlení. Na rozdíl od různých mnohem slavnějších tuzemských legend (některé se s tím opravdu nepářou, hlavně že je mají) umí anglicky a moc pěkně jim to zpívá.

 

Devizou Drunk With Pain jsou ale opravdu dobré kytary. Proplétají se v melodiích i kilech a působí velice vyspěle. Za ně jim patří uznalý můj potlesk. Zbytek osazenstva se spíše veze v závěsu za svými šikovnějšími kolegy. Vybrat na úvod „The Wispering Man“ byl dobrý nápad. Píseň od skočného úvodu nutí posluchače hrozit a nadšeně hopsat. Bez krkolomnějšího místa vás provede k hymnickému refrénu. Titulní věc má v sobě přes veškerou veselou náladu, které je deska plná, zajímavou naléhavost a opět podmanivý refrén. Na můj vkus jsou ale všechny písničky moc optimistické, což v tvrdším metalu působí zvláštně. Ale chtějí tak znít, tak proč ne? Kdo jsem já, abych je soudil?

 

dwp

 

Suma sumárum je „Hail the Monsters“ zajímavý debut slibné skupiny a věřím, že zvlášť na koncertech může jejich kouzlo fungovat. Přestat se tolik inspirovat nejviditelnějšími mezi nejviditelnějšími, pohrát si s detaily a máme před sebou kapelu, se kterou je třeba počítat. Jsem nadšen, že se něco takového u nás urodilo a že i mladá krev ráda ostrý metal.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Metalik / 22.4.16 19:03

Je těžké být originální v té záplavě kapel, ale na ČR je to super! Jako kdysi byla super SALAMANDRA (jiný žánr), uvidíme kam se posunou, za mě palec nahoru.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Tom / 25.4.16 22:23odpovědět

to jsou nová Children of Bodom? Zní to úplně stejně. Nudně.

Dan / 23.4.16 11:30odpovědět

Hodnocení je tak akorát. Holt je to začínající kapela ze všema kladama i záporama. Je mi záhadou, jak mohla vyhrát nějakou soutěž. To ostatní kapely byly ještě horší? No to je úroveň :/

Pavson / 23.4.16 7:44odpovědět

Nevím co vám vadí? Tohle je jedna z nejlepších domácích nahrávek, co za poslední dobu vyšla. Trochu se nechali inspirovat, kdo to ale nedělá? Hodnocení je nízké podle mě. Proč podhodnocujete domácí kapely? Když podobná vyjde venku, může se z toho každej podělat.

Metalik / 22.4.16 19:03odpovědět

Je těžké být originální v té záplavě kapel, ale na ČR je to super! Jako kdysi byla super SALAMANDRA (jiný žánr), uvidíme kam se posunou, za mě palec nahoru.

Jarl / 19.4.16 9:56odpovědět

Při letmém poslechu si říkám, že je recenzent ještě hodnej. Jistý kvality tato kapela má, ale co z toho, když je to prakticky revival In Flames. Na druhou stranu je sympatický, že lze strhat nahrávku a být slušnej a milej.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky