Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dying Passion - Amplify

Dying PassionAmplify

Victimer2.11.2012
Zdroj: promo mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: DYING PASSION dali dohromady nadprůměrnou sbírku smutně výpravných rockovek, které úplně neuhranou, ale umí nechat projít hlavou nejednu myšlenku. A to se taky počítá.

Když tak poslouchám aktuální počin, přijde mi pochmurnější a celkově podmračenější jak minulé dvě desky. Rád bych se vyhnul nějakému srovnávání, protože každé z alb si žije svým životem a přijde mi to celkově zbytečné. Ovšem novinka jako by svou náladou plula nedaleko od břehů doomového území, byť se skladbou písní jeho prvků dotýká jen pomálu. DYING PASSION neotočili kormidlem zpět proti proudu, drží se dál kurzu atmosférického rocku, ale přitom se umí ohlídnout zpět a jen tak zkontrolovat místa, která už před lety míjeli. "Amplify" mi totiž nepřipadá jako zrovna veselá či odvázaná deska. Slyším v ní hodně zakabonění a proměnlivých nálad, jenž po chvilkách ve společnosti pozitivních vibrací, přeci jen dominují a drží album zpátky od všeobecné euforie. Poloha jakou si na novém albu DYING PASSION drží je každopádně reálná a tak nějak poplatná dnešnímu prostředí kolem nás.

 

Původně jsem si pro sebe broukal - "...vedle nastavené nálady alba se kapele podařilo vypustit do světa také pár nezbytných hitovek. Ty samozřejmě obohatí nejeden koncert a hlavně udrží DYING PASSION v centru pozornosti, protože jsou tu stále s námi a umí složit chytlavou věc...". Ale ono tomu tak úplně není. Díky ne zrovna pozitivní atmosféře skladeb, bych to viděl tak na jeden až dva tracky, jinak je nové album jinde. Co mi ovšem na posledních nahrávkách chybělo, je vyrovnanost a udržení si po celou dobu poslechu dojmy ve stejné, nebo aspoň podobné linii. Není to tak, že by mě DYING PASSION na svých albech nudili, ale udržení pozornosti a vysokého soustředění byl leckdy potíž. Nejinak je tomu i u novinky. "Amplify" místy hraje do noty nebývalou silou, ale někdy také uspává, aniž by hladilo. Jen povrchně zatáhne víčka a až za moment zase probudí. Naštěstí to není pod únosnou mez.

 

http://www.fan-tom.cz/nahled_img.php?path=./loga/clanek_4266dying470.jpg&x=470&y=265

 

Těžký začátek v podobě "Path to the Land of Visions" na mě promlouvá přesně tím zmíněným doomovým jazykem a naklání kapelu na dosah minulosti. Hitový a pro živé hraní osvědčený kousek pak jistě splňují jak druhá v pořadí "Thousand Eyes", tak následující zamyšlenější "My Best Friend". Pak se bohužel trochu ztratím v záplavě smyčců "Back of Beyond" a jsem s to procitnout až spolu s mnohem odvážnější kompozicí "See the Bottom", která je sice spíš další posmutnělou baladou, ale ve své hloubce nese mnohá překvapení. DYING PASSION se nebojí (a nebáli se ani v minulosti) pohrát s elektronikou a na "Amplify" mě tahle složka desky vyloženě baví. Občas o ní není ani vidu ani slechu a najednou se odněkud vynoří a ihned zaujme. V podstatě v každém songu se připomene (hlavně v úvodech). V "Electra" pak dokonce dominuje, což ale sám název skladby vlastně připomíná. Pomalá, basou a elektronickým probubláváním obdařená věc, kterou v závěru rozpohybují kytary, ale ani ty nezní ostře, jako spíš pod nánosem vibrující elektroniky. Již tak převážně baladické album se snaží své skladby operlit něčím neobvyklým, postavit a vymyslet je jinak, než se obecně nosí, což kapele jen schvaluji. Otázkou pak zůstává, zda-li se jim to pokaždé podaří. Ani na "Amplify" si toho nejsem plně vědom, ale když to vezmu celkově kolem a kolem, tohle album nudit neumí a nese se v sympaticky ponuré náladě. Té neunikne ani závěrečná "Čí to husičky" s pěkným dětským hláskem dcerky Zuzky a Standy Jelínkových.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Michal Z / 2.11.12 14:28odpovědět

Nahrávka posmutnělá, tíživé nálady probouzející. Má pro mne několik ale. Předně však musím vyzvednout vokalistku, jde mimo ostatní kolegyně a její občasné využívání ostřejšího (mimo jiné) výrazu je bezva. Stejně tak její klidnější civilní polohy mají co nabídnout, nemluvě o výkonu v "Electra". Můj kůň alba. V klidnějších pasážích mi hudba a emoce přicházejí fádní a nijaké. Chybí tam něco, "TO" co třeba mají The Gathering na "The West Pole". Možná to je vrchol skladby, bod, ke kterému možno vzhlížet a opakovaně se na něj těšit. Občas přichází, většinou ne. Elektronika gut. Jakmile se poddám ponurosti alba a nechám se jí prostoupit, dostávám slušnou nadílku hudebních darů. Dobrá deska, které by neuškodilo vyškrtnout pár zbytečností.

Victimer / 2.11.12 9:42odpovědět

Slav: to je jedině dobře :) Jirka: ještě to zkus. Nebo už ne? haha...

Jirka D. / 2.11.12 9:20odpovědět

Nemůžu té desce přijít na kloub. Prostě nevím... Chtěl bych, aby se mi líbila, a nejde to. Byl jsem si ji poslechnout i naživo a moje pocity byly stejné ... takové ... no vlažné. 60 %

Slav / 2.11.12 9:06odpovědět

...musím říct že mě ta deska i uhranula ... :)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky