Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Echoes Of Eon - Immensity

Echoes Of EonImmensity

Bhut22.11.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Odlehčete mysl od zbytečných břemen a takto nazí vniknete do hlubin vod Echoes Of Eon a jejich čiré kytarové studánky Immensity.

Co bychom to byli za Echoes zine, kdybychom se nevěnovali těm pravým ozvěnám. Zejména když se jedná o ozvěny věčnosti, respektive Echoes Of Eon. Je to nenápadná kapela z Polska. Hrají (převážně instrumentální) experimentální post-rock, nebo metal, to už máte vcelku jedno. V letošním roce obdařili uši posluchačů deskou Immensity a my se nad ní trošku pozastavíme.

 

Z dáli volají jemné tóny kytar, odrážejí se od skal a končí kdesi v končinách příštích. Nekonečný odraz, impuls, ozvěna. Na věky tu není nikdo z nás, ale hudba ano. A proto bychom měli klást důraz na její kvalitu, ať ta památka nějak vypadá. Právě doléhající ozvěna desky Immensity patří, já to prozradím hned na začátku, k těm vyloženě líbezným a zdařilým. Hudba se otírá o progresivní vyhrávky, které mnohdy evokují black metalové rifování. Tempo je však pomalejší, učesanější a rozhodně nevniká do žádných satanských rituálů. Prolíná se s pomalými pasážemi, střídá nálady a klade důraz na atmosféru. Intenzivní zážitek dokreslují požitkářské bicí a jemný lesk elektroniky. Ale ta nezbedná kytara tu má zcela zásadní slovo a stává se dominantou celého díla. Veškeré písně jsou stavěny zejména na její obrovské škále možností. Variabilní nástroj, se kterým kapela zachází jak s relikviářem. 

 

Je mi jasné, že hnidopiši mohou namítat, že ten a tamten moment slyšeli kdesi jinde a třeba i lépe. Ale proč být neustále úzkoprsí? Ponořte se do hlubin této podmanivé hudby. Tahle deska vás totiž dostane od samého začátku. Nečeká na nic, jde rovnou na věc. Jakkoliv je album přímočaré, věřte, že napětí bude i tak nemalé. Při každém rozechvění struny bude vaše mysl odlétat dál a dál. Stejně jako putuje ozvěna od stěny ke stěně, tak poplují vaše myšlenky. Z letargie člověka vytrhne až závěrečná skladba Japet. Do jejího lůna byl vsazen zpěv – čistý, mužský, hladivý. Ani tentokrát to nebude žádná divočina, ale další nádherný výlet. Přestaňte alespoň na moment být tím, co máte napsáno v občance a v pracovní smlouvě. Odlehčete mysl od zbytečných břemen a takto nazí vnikněte do hlubin vod Echoes Of Eon a jejich čiré studánky Immensity.

 

Precizní album plné momentů, při kterých se chvěje srdce. Toto album je totiž detailní - je tvrdé, puntičkářské, chladné a především podmanivé. Jediný přesun tónu by jej zbořil. Vše je poskládáno s naprostou přesností. Tak, aby se líbilo a aby dokázalo oslovit od prvního setkání.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 27.1.14 13:03

Ahoj Štěpáne, dovolím si komentář (pokusím se stručně, bylo by to na článek ... který vyjde brzo). Problematika Loudness war není problémem jen některých žánrů, blíže pravdě je tvrzení, že jen u některých žánrů s tímto problém není (vážná hudba, akustické žánry obecně, ale i tam už se najdou černé ovce). Důvod proto, aby metalová muzika byla přebuzená, mě nenapadá, vlastně všechna zásadní alba metalu, ta stylotvorná v 80. letech a v první polovině 90. let jsou přirozeně dynamická a nikomu to tenkrát nepřišlo jako problém. Svou nepopiratelnou úlohu v tom samozřejmě hraje aparát, u kapesních přehrávačů založených na nějakých čipových obvodech Loudness war problém není, u domácího poslechu to i na průměrném hi-fi aparátu slyšet je. Pro výrazně přebuzená , mnohdy s potrhaným zvukem, nemusíš chodit k elektronice (i když v tom máš samozřejmě pravdu), velká většina dnešních metalových či rockových alb je zvukově tragická rovněž, třeba v českém prostředí (ve snaze něco dohnat, „být světový“, nebo nevím) je to neposlouchatelná bída, jmenovat nebudu, ale slyšel jsem toho dost.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky