Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Eine Kleine Bang Bang - Hands Of Blood (EP)

Eine Kleine Bang BangHands Of Blood (EP)

David15.3.2012
Zdroj: CD
Posloucháno na: Yamaha AX-490, Yamaha CDX-480, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Ačkoliv níže uvedené cancy mohou působit na nic netušícího a problému neznalého čtenáře lehce negativním a odrazujícím dojmem, Eine Kleine přesto disponují nemalým tvůrčím potenciálem, jehož rozkvět v působivější a originálnější kompozice prosté rušivých příznaků dětských nemocí rozhodně nemusí být jen utopickou touhou psychicky vyšinutého recenzenta. Rád se nechám překvapit...

Debutové EP západočeské partičky s poněkud poťouchlým názvem Eine Kleine Bang Bang mi do rukou doputovalo již v době, kdy třeskuté mrazy krutě vládly a souboj o modré kontejnery na papírový odpad byl právě v plném proudu, tudíž času na detailní hloubkovou analýzu a rozpitvávání kvalit, či nekvalit této, co do stopáže, velmi úsporné nahrávky se mému sluchovému ústrojí dostalo vskutku přehršel. Mno, není tedy již déle proč a nač otálet. Krvavá náruč netrpělivě čeká…

Jako nosný stavební kámen, celkem bytelných a poctivě uplácaných základů, na nichž se Eine Kleine rozhodli vystavět obranou pevnost, pánové zvolili stále velmi dobře se prodávající horninu metal-corového původu, tedy směsici nerostů pojmenovaných v dobách teprve nedávno minulých. Jelikož jsem v tomto ohledu příznivcem spíče tradičních materiálů, fundované porovnání s pravými mistry protentokrát ponechám raději na povolanějších a řemesla znalejších, nicméně i přes mé nepříliš rozsáhlé vzdělání a zkušenosti mohu s klidným a čistým svědomím označit počáteční stavební fázi za obstojnou a fortelnou. Rychlopalné bicí, hutné kytarové dvojspřežení podporované hned duem hóódně nazlobených křiklounů, kteří se ovšem nebojí chvilkami poněkud sesadit z nastoleného trendu rozkopávání kolemstojících popelnic, fakování zpropadeně zfakovaného světa a ukázat se i ve světle o poznání přístupnějším, i když v těchto, byť lehce obohacujících, momentech poněkud ztrácí pevnou půdu pod nohama a jejich přednes vyznívá o poznání méně přesvědčivě, slušný standard, bezpodmínečně nutný k úspěšnému zdolání fáze následné, tedy vytvoření vlastního originálního útvaru, jenž se bude alespoň v mezích našeho malého pozemku uprostřed Evropy vymykat zažitým a všeobecně známým šablonám, byl bez větších problémů splněn… 

 

EKBB


Bohužel materiál, jenž Eine Kleine dokázali rozparcelovat na celkem 8 značně sporých chlívečků, se k mé lítosti vstříc čerstvým a neoposlouchaným sférám zrovna dvakrát nežene, hoši se rozhodli příliš neriskovat a setrvat v mantinelech již výše řečených základních postupů, a tak finální podoba jejich hrádečku se do kresby okolní krajiny vpíjí tempem rychlejším, než by bylo zdrávo. Eine Kleine vytvořili namísto respekt navozujícího, majestátně čnícího sídla, pouhý shluk unifikovaných paneláků lišící se maximálně barvou fasády strojovny výtahu, což nutně nemusí znamenat průšvih, nebo důvod pro vzetí noh na ramena a pelášení stovky kilometrů od panelového království směr Miroslavova země. I těch několik málo minut nazlobeného bušení s nesmělými výlety kamsi do revíru SOAD a decentních pokusů o neočekávané zlomy a přechody ve struktuře skladeb, či letmé naznačení melodických linek, má něco do sebe, ovšem vyšší, jak průměrné hodnocení si dle mého názoru přesto nezaslouží…


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky