Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
Elder - Through Zero

ElderThrough Zero

Victimer12.8.2026
Zdroj: flac
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Na jedničku zvládnuté sloučení prog-rockových hrátek a metalové psychedelie.

Když si dnes pustím první album Elder, slyším poctivý, na spodku usazený stoner/doom, kterým se sem tam prosvětlí předpeklí. A když si dám jako menu třetí album Lore, tak v tom předpeklí je po pár letech daleko víc místa k hnutí. Ano, je to sabbaťárna jako blázen, ale dlouhé skladby dostanou možnost vyjít ven z ulity a nedržet se při zemi. A takto bychom mohli pokračovat až do dneška.


Elder postupně desku od desky budovali svůj sound, až se ocitli v poloze psychedelických prog rockerů, kterým se občas zasteskne po valivých riffech a šutrácích celkově, ale stává se tak v čím dál menší míře. U Elder šel vývoj postupně kupředu a je zajímavé si vše nechat volně navázat a pospojovat. Až do té fáze, že srovnávat první album s tím aktuálním sedmým, je víceméně úsměvné. To je vážně jiná hudba, ačkoliv vycházející z jednoho lůna.

 


Pamatuju si různé etapy Kylesy, pamatuju na Intronaut, Baroness nebo Mastodon, u kterých se daly najít různé variace na podobné hudební téma. U každé z těchto kapel mám v oblibě minimálně jedno album, na které nedám dopustit a které má punc jedinečnosti. Dnes si k ním s dovolením odložím také to nové od Elder. Jejich hudba je totiž úžasně nad věcí, v pohodě, srovnaná a bohatá na nápady, maximálně sladěná. Elder se za všechny ty roky vyprofilovali v psychedelické kutily nesvázané reálným časem a bytím. Jejich současná tvorba jako by se nesla vzduchem a byla cítit létem. Tak vřele a přístupně nový materiál působí. Je to progresivní rock zabalený do psychedelického oparu, někdy až hypnotického.


Album číslo sedm se jmenuje Through Zero a zdobí ho příjemný, ale také klinicky čistý zvuk. A stále větší důraz na prog rockové hýbání s představami. Je to ideálně vyvážená porce melodií, progresivního vyzobávání z atmosfér a chuti se úplně nevzdat toho, co ještě zbylo ze stoner metalové duše. Dlouhé skladby k Elder patří od nepaměti. Dnes slouží jako silně senzitivní pásmo proměňujících se nálad. Na desce není místa, které by zabředlo do stojatých vod. Naopak, Through Zero je mimořádně pohyblivé promítání představ, stačí se jen pohodlně usadit, zaklonit hlavu a nechat se nést.

 

https://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/elder%202026.jpg


Ale pozor, k nějakému usínání a podřimování to nesvádí. Je dobré být pořád ve střehu. Tím, jak je materiál svěží a systematicky střádaný, padání víček od nesoustředění není kratochvílí pro poslech této desky. I ta nejzasněnější věc Sight Unseen vám ty oči nezalepí. Jenom stáhne představivost na minimum, protože ji za pár minut vystřelí až na opačný dílek stupnice. Klima je přátelské, voda je čistá, sluníčko nepálí, ale hřeje a tráva je zelená. Svět je v pořádku a nemusíme aktivovat AI, aby nám ho zprostředkovala. Ano, tohle se vážně poslouchá samo.


Začne to jako zajímavost, kterou ale neodvane střídmý první dojem, ani vítr pochybností. Z alba se stane čirá závislost. Vysílání v čase slabé hodinky spustí smysly na maximum a vy si jen nabíráte zážitky, srovnáváte si je v hlavě a ... o tom to celé vlastně je. Je přece úplně jedno, jaké styly se v tom pásmu hudby setkávají, je to o tom prožitku, o tom, jak není třeba řešit ani styly, ani nic dalšího. Jenom si pustit vnímání na maximum a pak to nechat rozeznít. Právě, že jsem slyšel alb na podobné bázi až až, tak si dovolím tvrdit, že Elder to své aktuální namíchali s citem a Through Zero je velmi povedená záležitost. V tomto ranku vážně top. Zkuste sami a uvidíte.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky