Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Již téměř 20 let žijící legenda okultního stoner metalu vyhrabala ztracené svíčky a ovoněla pokoj nezbytnou marihuanou i na podzim roku 2010. Ti, co definovali svůj vlastní styl, ubalili první špeky a vykáleli se matce na sváteční koberec. Co vůbec napsat o těchto anglických nezmarech? Válcující sabat je stále neskutečný, stejně jako posedlost okultismem a béčkovými horory. Ano, ELECTRIC WIZARD nejsou zdaleka těmi, kteří by měli upadnout do letargie. Vždy se rád vrátím do jejich nočního revíru, lehce přiopilý si lehnu na zarostlý náhrobek a čumím do tmy. Kterékoli album, vše záleží na momentální chuti si dáchnout a povolit ze stresu.

Novinka ovšem nepřekvapuje, už nemá tu sílu. Je to další nálož, basující sonický bigbít, jež kope do citlivých míst. Ale v podstatě nic víc, krásně to šlape, párty se rozjede, ale vše je již tak trochu obnošené a už v tom není to co kdysi. Psychedelický vokál, těžká mlha co pomalu stoupá ke stropu a nezbytné zvony s klíčenkou tvaru obráceného kříže. ''Black Masses'' se poslouchá skvěle, jen tak, bez větších nadějí. Ale při tom všem není nad to slyšet znovu slova jako ''witchcraft'', ''nightmare'' nebo ''evil''. Mám to rád a budu mít rád dál. Retro, zvuk zoufalejšího ražení, záhrobní zhýralost.