Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
End of Mankind - Antérieur à la lumière

End of MankindAntérieur à la lumière

Victimer1.12.2020
Zdroj: mp3 // promo od vydavatele
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone
VERDIKT: Nejen zatnutý drápek a vzteklé štěkání na úzkém dvorku. End Of Mankind v sobě mají i chuť se nad to všechno povznést.

Před světlem se ukrývající francouzská družina End Of Mankind patří mezi ty novější kapely vycházející z black metalu. Pět let na scéně, dvě alba a patřičná chuť nezůstávat v okovech stylu. Černota je sice nadále hlavním poznávacím znakem, ale co chvíli povolí stisk a do popředí se dostane chuť experimentovat. Z rychlopalů přepínat do vláčných témat a pak se zase vracet. End Of Mankind hrají black metal s přesahy. S kusem hardcoru na plících i s klidem vyžilého bonvivána.


Abychom ale End Of Mankind vítali jako nějaké nazdárky, to je mylná představa. Kapela povstala z popela Eternal Majesty, která působila na scéně zkraje tisíciletí. Popravdě, vůbec si na ně nevzpomínám a zřejmě jsem je ani nikdy neslyšel. Stejně se to má i s End Of Mankind, setkáváme se poprvé. Sagoth a Thorgon byla dvojice, která vzešla z ruin původní kapely. Dnes už v End Of Mankind působí jen basák Sagoth a Thorgon se rozhodl činnost Eternal Majesty obnovit. Tak uvidíme, čeho se v tomto směru dočkáme.

 


Čeho se určitě nedočkáme, je jednotvárné bušení do vrat alba Antérieur à la lumière. Je to jen jeho povrchní podoba. Nářez a tečka. Tak to ale není. End Of Mankind dali dohromady příjemnou desku, která sice neomráčí ničím navíc, ale taky nezatvrdne v jedné poloze bez chuti a zápachu.  Borci jednou rukou drží louče, místo těžké kanady mají čertovská kopyta, ale svou druhou polovinou těla absorbují jiné vlivy a jsou odolní vůči ortodoxnímu nahlížení na žánr. Dokonce dojde i na saxík. Přesto bych do budoucna ocenil ještě víc variability, potenciál na to je a myslím, že by to kapele jenom prospělo. Zejména pak ze strany vokálu, tam je vzhledem k možnostem rozhodně na čem pracovat.


Antérieur à la lumière je intenzivní jízda, kterou si musíte projít víckrát, protože pořád máte pocit, že vám něco tají. Dostat se jí na kobylku není ničím závratně složitým, ale pořád to uvnitř hlodá. A je pozitivní, kolik se z ní nakonec podaří zachytit a navnímat. K intenzitě desky přispívá i prostá statistika - 39 minut, 6 zpívaných skladeb, další 3 jsou jen intra či mezihry. Svůj prostor dostane i atmosférická položka, ale celkově je manévrovací prostor kapely nadále sevřený. Barev nabídne deska dost, ale jsou to spíš jen odstíny šedé. Ten zelený pigment představy lehké melancholie v podobě klíčků trávy na zatím neupravené předzahradě, je jako poprašek.

 


Hardcore tempo v Temporary Flesh Suit, což je z pohledu alba pro End Of Mankind ideální skladba, mě vždycky nakopne. Divoká, nespoutaná a také s rozmyslem hledící do dálek, tak by se dala charakterizovat tahle věc. A tím pádem i celé album. Názor, že by End Of Mankind mohli ze svých schopností vydolovat ještě výraznější příspěvek, mi ale zůstal. Jsem spokojen, desku si v budoucnu rád pustím, ale na první brázdu to není.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky