Recenze: Epäkristus - Into Cold Tomorrow (EP)

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

EpäkristusInto Cold Tomorrow (EP)

Bhut21.9.2026

Zdroj: bandcamp

Posloucháno na: PC

VERDIKT: Kapela exhumuje své starší skladby a dává jim působivý lesk blyštivého a podmanivého finského blacku. Malé a přesto velké EP, které stojí za pozornost.

Opatrná kapela, nebo snad příliš vytížení členové ve svých bočních projektech? Proč se ptám – Epäkristus totiž existují od roku 2002 a dosud nevydali žádnou takzvaně velkou dlouhohrající desku. Pravda, někdy v roce 2017 se dle dostupných informací kapela na čas odmlčela, aby se o pár let později znovu ozvala a přispěchala s novým materiálem. Patrně nějaká covidová pauza s trochu širším ohraničením. Nicméně po pár demáčích a splitkách a shrnující kompilaci se kapela jaksi nesměle ukazuje v nové formě a představuje EP nazvané Into Cold Tomorrow.

Já se k téhle bandě dostal skrze split album s Anal Blasphemy a později… vlastně relativně nedávno… si pořídil onu kompilaci zahrnující dosavadní tvorbu. O to víc mě těší, že je aktuálně k mání nový, čerstvý black metal z jejich dílny. I když čerstvý… ne zas tak docela. Čtyři z šesti skladeb jsou staršího data a tentokrát dostávají nových aranží, zvuku i péče. Materiál je poněkud vzdálen starším divokým orgiím a rejům, kteréžto běsnění znamenalo hudbu starší, ale i tak v sobě nese odkaz určitého „best of“ kapely. Tentokrát je to ovšem takové ucelenější a méně chaotické a divoké. Přesto to má perfektní jiskru a šmrnc, ostatně kapela je z Finska a kdo tak nějak má přehled o finském black metalu, tak ví, že ten se vede veskrze v melodickém, chytlavém a svěžím duchu. I nová tvář Epäkristus nabízí skvělé kytarové melodie, riffy a další. Obzvláště působivá jsou volnější a střední tempa s důrazem na tajuplnou atmosféru, kde vyniká právě ta kytarová paleta nápadů. Sice je to kompenzováno celkem nepříjemným vokálem, který je ovšem adekvátní a poplatný žánru. Jen mi ta vyvěrající síra a běs nepřijde úplně v dobrém kontrastu k nastolené hudbě. Ale pokud jej dokážete překousnout a třeba se i lépe zaposlouchat do instrumentální složky – pochopíte, že je to nádhera sama.

Některé momenty tu pochopitelně odrážejí již historií prověřené postupy a dílce, které si můžeme dosadit k jiným interpretům, které máme třeba i raději, ale já nechci být za úplného škarohlída a jednoduše to snažení spláchnout do odpadu s fádním tvrzením, že je to nějaká vykrádačka nebo kopírka. To prosím ne-e. To, že si vzpomenete na nějaké již známé kusy, snad neznamená, že by si nešlo užít tento docela nenápadný, a přesto patřičně hodnotný kousek. Prostý black metal s dobrými nápady a postupy je zkrátka podmanivý sám o sobě, a když se takové nějaké dílo zjeví – je potřeba jej velebit. Tady tohle malé/velké EP mi vychází jako dobrý výsledek a tip.

Příjemně melodické a překvapivě barvité dílo, které je násilně ohnuseno příšerným vokálem, což z něj dělá správně raw blackový opus. Občas lehounce zavane heavy základ a původ toho všeho, ale je to jen takový drobný pocit a záblesk. Skladby jsou dosti chytlavé a šlapavé, takže poslech je nabitý dobrou energií, ačkoliv tu asi nějaký výrazný hit nenajdeme, ale o to tady přece vůbec nejde. Nebo ano? A proč?

Příjemně působí i nenápadné vkládání kláves, které dostatečně vytahují kontury kýžené atmosféry a občas, jen občas a skoro až nechtěně určují hlavní motiv některých pasáží. Obecně si ale myslím, že je to fakt dobře stravitelné dílo, které si lze snadno oblíbit a radovat se z něj. Příjemné překvapení a správná blasfemie.

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.