|
|
||||||||||
Ač nepropadám silvestrovskému bláznění a neliju do sebe od rána alkohol, pro dnešní den jsem zvolil trošku zvláštní kousek, se kterým se už nějaký rok potýkám. Věc se má takto. Chci-li mluvit o něčem podobném věčné blaženosti a nepozemských orgiích, nelze tak složité myšlenky vysvětlit větou jednoduchou, ba ani košatějším souvětím. Množina slov podobná košaté koruně statného jilmu je stále jen malou snahou o přepis reality. K podání něčeho alespoň blízce příbuzného je buď člověk předurčen a slova plynou sama až je z toho úhledný odstavec slovních perel, anebo by se do podobných vod vůbec neměl pouštět.
Osobně se v případě Ephel Duath za osobu nejpovolanější nepovažuji, ale nevím jak jinak se s Vámi podělit o něco tak dosud neslyšeného, jako je jedno z posledních děl těchto Italů. Navíc do podobné práce se nikdo nehrne, tak co už včil. Veškerá slova beztak budou marná, protože hudba Ephel Duath slovy popsat nelze a tak se smiřuji s tím, že jsem jen reklamním agentem nevalné pověsti, obchodním cestujícím druhé kategorie, který má poreferovat o produktu excelentních vlastností a je si vědom své vlastní nedokonalosti.
Pain Necessary To Know z roku 2005 dělá čest svému jménu, bolí tak, že zpocenou rukou ždímete ovladač od přehrávače, a stokrát si umiňujete „teď už to fakt vypnu, jen ještě co se ozve po té basové eskapádě…“. A tak trpíte jako zvíře, po nakouknutí za jeden roh jich spatříte dalších deset a je vám jasné, že nemáte sílu nenahlédnout i za ně. Takto postupně se člověk asi poprvé propracuje touto šíleností, aby poté zničeně odpajdal do koupelny a buď si řádně pustil žilou až do sladkého nevědomí anebo se oholil. Druhá varianta budiž začátkem nového muže (ženské prominou). Člověka sebejistého, s hladkou bradou vonící drahou kolínskou, v černém kvádru bez kravaty, připraven vyrazit do slunných ulic na první svobodné presso s mlékem a hnědým cukrem. Styl, nedbalá elegance a svůdný úsměv s nepatrným otlakem náustku oblíbené lulky na spodním rtu. Sbalit krásku, pomilovat se s ní a večer rychle do zatuchlého klubu perlit svůdný metaljazz.
K neuvěření, co je člověk schopen vidět, když tohle slyší.
Již se setmělo. Strunné exhibice jazzových šoumenů, líný kouř pod lucernou a opocené cihly starého lokálu. Ve stínu násilněného klavíru sedí nehybná postava, náhle vstává a zvěrsky vše ničí svým zoufalým řevem, mlátíce do strun jako hustá máňa. Chvíli je to boj kdo z koho, hluk je otřesný, ale stále není vítěze. Snad jen hrstka šokovaných posluchačů zvolna ztrácí nevěřícný výraz a přijímá hostii z rukou kapelníka, který vypadá, že v životě nic jiného nedělal. Se samozřejmým úsměvem rozdá oplatky, pokloní se a vrací do kakofonie zvuků vložit zdánlivě zbytečný basový trylek. Bubeník vyznávající filosofii náhody střídá údery s autoritou mistra, naprosto mu věřím, že ví co dělá a nejde o nárazové záchvěvy Parkinsona.
Ty výrazy, tak nad věcí, vše sesumírované proč a kde. Ví, že jsou jen stěží nahraditelní a smrt jednoho znamená konec celé šou.
Pro naprostou objektivitu je třeba říct, že ne každému bude dopřáno prohlédnout cigaretovou mlhou skrz a uvidět genialitu ve vší počestné nahotě. Ani já k cíli ještě nedošel, zato zdecimován náročností poslechu mám problém se spánkem a stolicí. Jedno nepřichází, to druhé už ani neodchází. Pídím se jedním stinným koutem k druhému a pomalu hledám finální variantu. Prozatím mi nezbývá než se spokojit s tím, že album poslouchám po etapách. Vždy si vyhlídnu nějakou pasáž, pokochám se a raději vypnu dřív, než mi harmonii přeruší zcela jiný příběh naroubovaný na právě zdolaný kus.
Zgrilován neustálým žárem avantgardního grilu začínám sám sobě vonět. Nasadím tepláky, vytahanou flanelku a zasmrádlé podpaží skropím Pitralonem po otci. Vypnuté stereo mlčí a hrozí možností dalšího hluku. Ne, dnes už ne. V televizi dávají zábavný pořad To byl hit se spoustou šoumejkrů, u kterých si trošku zpravím vkus. Ale vrátím se. Čeká mě ještě dlouhá, avšak krásná cesta. Cesta mnohavrstevnou Itálií, kdy za každým rohem voní jiná pizza.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Elitist Records
Vydáno:Říjen 2005
Žánr:avantgarda
Luciano George Lorusso - Vocals
Davide Piovesan - Drums
Fabio Fecchio - Bass
Davide Tiso - Guitars
1. New Disorder
2. Vector, Third Movement
3. Pleonasm
4. Few Stars, No Refrain and a Cigarette
5. Crystalline Whirl
6. I Killed Rebecca
7. Vector
8. Vector, Second Movement
9. Imploding
Ephel Duath
Hemmed by Light, Shaped by Darkness
Ephel Duath
Reformula
Ragnarok
Psychopathology
Serj Tankian
Imperfect Harmonies
Overkill
White Devil Armory
Enthroned
Cold Black Suns
Anneke van Giersbergen & Danny Cavanagh
In Parallel (live)
Druid Lord
Hymns for the Wicked (reedice)
Vintersorg
Naturbål
Ladislav Pazdera
Chiaroscuro
Nargaroth
Spectral Visions Of Mental Warfare
Druhý klip pro dnešní den je novinka rovněž od plzeňských Something Like, která vznikala v Brně pod taktovkou Radima Věžníka. Protiválečná skladba (an...
5.5.2024Plzeňská kapela Nothing Left to Say zveřejnila nový videoklip, který vznikl ke skladbě Exil. V ní se jako host představil člen slovenského ZNK labelu ...
3.5.2024Domácí kapela Bratrstvo luny ohlašuje příchod pátého studiového alba vydáním prvního singlu Vodopády. Nové album se bude jmenovat Aquarius s podtitule...
2.5.2024Jak už jsme oznámili dříve, na MetalGate právě vychází další knižní titul, který se po řadě blackmetalových tentokrát věnuje death metalu a grindcoru....
2.5.2024Pathology zveřejnili klip ke skladbě Psychotronic Abominations z připravované řadovky Unholy Descent, která vyjde 17. května u Agonia Records.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.