Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ex Deo - Caligvla

Ex DeoCaligvla

Bhut14.11.2012
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Bombastičnost zmítána praktikami milého Caliguly. Ex Deo ožívají a ukazují, jak se dělá římský death. Stojí to ale vůbec za poslech?

Kataklysm v římské zbroji. Tak takhle popsat hudbu Ex Deo stačilo možná při vydání debutu Romulus v roce 2009. Dnes nám legionáři nabízejí další počin Caligvla. Stále to zní jako Kataklysm, jen víc orchestrálně a bombasticky.

 

Proč to však zní jako Kataklysm? Zřejmě proto, že kromě basáka kapelu tvoří hudebníci výhradně z této kapely. Nelze si tak nevšimnout jisté podobnosti v postupech a kompozicích, kterými se může pyšnit i soudobá tvorba. Ex Deo však více inklinuje k starému Římu. Znát je to nejen v textech a vizáži kapely, ale především v hudbě. Zastupitel mocného impéria je v tomto případě orchestr. Symfonie zde hrají stěžejní roli v udávání nálady a směru skladby. Oproti Romulus  jich zde notně přibylo a přebírají roli vpravdě vůdčí. Samozřejmě, že se stále jedná o metal a přes to všechno grandiózní muzicírování, válcuje úderný death.

 

Hned z kraje musím zmínit pár slov o zvuku nahrávky. Neustálé se vracení ke kolečku, jehož funkci výrobci nazvali volume. Ne, opravdu si hlasitost stále nepřidávám, ale naopak… To mi na desce vážně nebaví. Pak tu máme zvuk bicích, které to všechno tak nějak dokáží přehlučet, aby bylo jasné, že teďka hrají rychlé kopáky. Ach, jo… Hudebně jsem již několikrát naznačil, že se jedná o římsky znějící Kataklysm. Ono je to celé takové bombastické a načančané, až se to začne přejídat a narůstat v ústech. V drtivé většině stejné tempo a nápady. Jen se mění melodie a orchestrální složka. Maurizio zde spíš řve, než zpívá a spíše štěká cosi o Caligulovi, římském vojsku, Teutoburgském lese apod. Melodie jsou sice pěkné a nápady neznějí zle, jenže se to celé nějak utápí v čemsi mastném. Onou mastnotou míním nepříjemný brak, kterým se posluchač probírá, aby dohledal čistotnější a přijatelnější kousky. Soustředěnost na mravenčí práci při hledání zajímavého motivu je neustále strhována šlapavými bicími a orchestrálními výlevy. Nechci zase tvrdit, že to celé stojí za prd a že tam vážně není nic k objevování. Navíc je mi jasné, že každé zboží má svého kupce a i tento výplod se své slávy jistě dočká. Snad větší než sám Caligula. Já jsem však z této práce naplněn rozvernými pocity a značnou nervozitou.

 

Když to vezmeme kolem a kolem… a možná si tu okliku ještě párkrát zopakujeme, ne-li prodloužíme o nějaké to další kolem a kolem …dostaneme do rukou vcelku senzacechtivý materiál. Symfonie a extrémní metal své kouzlo sice má, ale jeho krásu a půvab nám před nějakým pátkem předvedla Anorexia Nervosa. Dnes již stěží bude něco konkurovat. Ex Deo se sice vydává trochu jinými uličkami, avšak tyto stezky stále vedou podél hlavní magistrály, kterou vystavěli výše zmínění matadoři (pochopitelně, že jim v tom také někdo pomáhal a neprojížděli tudy zcela osamoceni). Je to hezké, je to líbivé, má to své kouzlo a určitě to v sobě ukrývá dech římského bojovného ducha. Ovšem proč se sakra nemůžu vymáčknout na víc, než lehký průměr? A to je, přátelé, vážně maximum, které jsem schopen tolerovat. Já však nyní budu ten zlý a desku posadím trochu níže… Kdyby ses, Maurizio, raději lépe věnoval domovské kapele a společně jste natočili konečně něco pořádného!


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

-krusty- / 15.11.12 14:29odpovědět

jedna z mála kanadských kapel, která zosobňuje dokonalou nudu.....:-(

Jirka D. / 14.11.12 6:06odpovědět

Asi takto nějak si představuju hudební kýč. Death metalový kolovrátek novinkové desky Ex Deo mi přijde jako laciná pouťová atrakce, která jeden týden okupuje trávník za obecním domem, aby ten další už vyklízela místo pro další štaci. Zcela nezáživná hudba, přehnané a zbytečně pompézní aranže, otravně vlezlé melodie a to všechno přehnané ukrutným způsobem přes software nějakým koumákem masteringu. Dlouho jsem neslyšel něco tak ohavného a okatě mizerného. Dva poslechy a je mezi námi jasno. 20 %

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky