|
|
||||||||||
Ve světě elektronické hudby (a nejen v něm) toužebně očekávaná novinka norského dua splnila mnohá přání jen tím, že se v daný čas objevila. Röyksopp se za dobu svého působení za pultíky znamenající hluk stali mluvčími scény a obětními beránky nejednoho nabroušeného vlka, který závistivě slídí za stromem a z huby mu tečou sliny vzteku. Doopravdy se ovšem tahle dvojka dostala do povědomí neobvyklým pojetím poměrně obvykle působící hudby, která už nejednou narazila. Způsob, jakým se jim podařilo zčeřit jinak většinou klidné vody synthpopové louže, není ničím závratným či jedinečným, ale povedeným kouskem zasluhujícím maximum pozornosti určitě.
Další tlachy na téma přínos / nepřínos Röyksopp by bylo nošením dříví do lesa a přitom přesně z domácího prostředí veverek a šišek bychom měli v rámci novinky "The Inevitable End" začít. Samotní Röyksopp na to totiž od lesa evidentně šli. Novinka v sobě nese prvky chutně promíchané předchozí tvorby kapely, ovšem bez patosu retra a nepatřičně obšlehlých motivů od minule. Skladby na "The Inevitable End" jsou hravé do té míry, než jim prostě dojde nálada a zavrtají se do chmurných peřin. Dobromyslně působící sklíčená nálada se alba drží po celou dobu, ale na malé vtípky se čas taky najde. Pokud byla instrumentální deska "Senior" opravdu jen starším příbuzným rozverného "Juniora", na novince jakoby se oba sešli v jedné místnosti a v dobrém spolu pohovořili. Pro přiblížení asi takto, pro opravdový dojem ještě jedno - Röyksopp jsou na sklonku roku 2014 možná ještě jedinečnější než v minulosti.
A to i přesto, že opar překvapení z jejich jehličím pokrytého diskoparketu už dávno opadl. Dělat ovšem nadále "chytrý" pop pro vnímavějšího playboye, který umí vedle chlípného balení buchet také zapřemýšlet a místo na prsou spočinout v krásných očích dívky, je pořád hlavním posláním Röyksopp. "The Inevitable End" je albem, pro které není problém prezentovat svou tvář v podstatě každou skladbou ze svého arsenálu (co by za to takoví Depeche Mode dali), takže si jen račte vybrat. Od smutně ambientní vlnky na dobrou noc "Sordid Affair", přes hitově nevlezlou "Monument" (s vynikající Robyn na vokálu), až po pulsující temnotářský dancefloor "I Had This Thing". Ono je vážně jedno, do které kapsy nafouklé vesty alba šáhnete, vždycky když otevřete svou dlaň, bude v ní něco dobrého.
Pokud je nové album zároveň tím posledním, které by mělo prezentovat Röyksopp jako skupinu vydávající alba a přitom nepřestat být hudebně aktivní, ocitáme se spolu se skupinou nad laťkou běžné popové produkce, aniž by dřívější tvorba Röyksopp znamenala cokoliv jiného. Dál ukáže budoucnost. Vedle nostalgicky pojaté hudební roviny je dobré zmínit také práci s vokály, která je na "The Inevitable End" skutečně libová. Od zmiňované zapojení Robyn, přes bohaté přispění Jamie McDermott z briské popové kapely The Irrepressibles, až po mužské vokály či mašinkové zkreslení všeho druhu. Dojem pohledu zapíchnutého do země, kolem kterého se do příšeří lesa noří neživé rytmy polykající víc skutečných pocitů než mnohé "dřevní" kapely, je pak tím, čeho deska dopřává dosytosti a co ji činí přitažlivou. Opravdu mile posmutnělá záležitost a svérázně vybarvený pop pro pokročilé.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Radek / 4.1.15 22:28odpovědět
Jako vždy výborní a nenapodobitelní, deska opět splnila očekávání a nelze ji dostat z hlavy.
Label:Dog Triumph
Vydáno:Listopad 2014
Žánr:downtempo / synthpop
Svein Berge - elektronika, zpěv
Torbjørn Brundtland - elektronika, zpěv
+ hosté
Kato Ådland – kytara
Jamie Irrepressible – zpěv
Ryan James – zpěv
Robyn – zpěv
Davide Rossi – smyčce
Susanne Sundfør – zpěv
1. Skulls
2. Monument (T.I.E. Version)
3. Sordid Affair
4. You Know I Have To Go
5. Save Me
6. I Had This Thing
7. Rong
8. Here She Comes Again
9. Running To The Sea
10. Compulsion
11. Coup De Grace
12. Thank You
1. Do It Again (RYXP Version)
2. Goodnite, Mr. Sweetheart
3. Caramel Afternoon
4. Oh No!
5. Something in My Heart
Robert Rich
Neurogenesis
Crippled Black Phoenix
Banefyre
Plague Called Humanity
Disconnection (EP)
Macbeth
Neo-Gothic Propaganda
Red Seas Fire
Exposition (EP)
Atomine Elektrine
Leftfield
Darkane
The Sinister Supremacy
Steven Wilson
The raven that refused to sing (and other stories)
Wold
Postsocial
The Great Old Ones
Tekeli-li
Saturnus
The Storm Within
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.