|
|
||||||||||

Přibyla mi do kolonky dosud neslyšených kapel další slibná akvizice. A přitom se mi krásně trefila do vkusu. Stačilo jen jednoho dne sledovat komunikaci mezi kolegy Garmfrostem a Dagonem a vzít si z ní to podstatné. Že zdravím Unholy Pagan Fire!
Fluisteraars patří mezi kapely, jejichž black metal si nepotrpí na okázalosti. Žádné hrdé pózy a nalíčení, žádné tepání do kostelních sborů a víry obecně. Stylizace kapely není o vizuálním zlu. Fluisteraars jsou dva pohodáři, kteří svůj black krotí melancholií lesních procházek a klidným sledováním noční oblohy. Dbají na to nechat všechnu špínu světa řádně splavit, nejlépe někde daleko od civilizace. Když půjdeme po jejich stopách, octneme se blízko stylového průsečíku kapel Wolves in the Throne Room a Wiegedood. Tak Fluisteraars alespoň vnímám já.
Těch přirovnání a zařazení může být samozřejmě víc. Dvojice má na kontě již své třetí album, přičemž minulost souboru mi byla až do této chvíle zapovězena. Ale nevadí, chuť jsem si výrazně spravil aktuálním dílem Bloem (květ). Zlo v podání kapely není zlem v pravém slova smyslu, ale příjemně namíchaným koktejlem temp a nálad, kdy se hledá rovnováha mezi melodiemi a brutalitou. Nutno dodat, že nejen hledá, ale i nachází. Fluisteraars se povedlo zahrát optimální polohu mezi sypáním uhláků do babiččina sklepa a čundrem s kamarádem, na kterém dostává průchod volnost a čerstvý vzduch.
Bloem je skutečným květem na blackmetalovém poli. Nenáročná a příjemná půlhodinka v podání pěti skladeb, které se sympaticky krčí v podzemí a mezitím stíhají malovat na oblohu. Tvorba Bloem je mixem epiky a přímočarosti, kdy bych vyzdvihnul hlavně smysl pro to zůstat nohama na zemi a nepouštět se příliš daleko. Takto to kapele nesmírně sluší. I ve Fluisteraars je kus hrdé výpravnosti, ale nedělají z ní středobod vesmíru a jen ji ve vší slušnosti pustí ke slovu, protože i ona má něco na srdci. Snad jediným "výstřelkem" alba v tomto směru je lehká hra se zkreslením v Nasleep a dechy v závěrečné Maanruïne. Oboje funguje, ani jedno neruší poklidnou atmosféru desky.

Album se zprvu tváří nenápadně, možná i monotónně. Je to způsobeno právě tím celkově skromnějším přístupem. Je potřeba nechat skladbám dostatek času, aby skutečně vyjevily, co v nich vězí. A je pravda, že až pak Bloem ukáže svou pravou tvář. Fluisteraars jsou velmi šikovní v prolínání nálad, deska je jednoduchá a kompozičně zvládnutá poslechovka do nepohody. Nic komplikovaného, nic teatrálního ani nadutého. Plynulost a melancholický spád v přímém přenosu. Jsem naprosto spokojen.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Eisenwald
Vydáno:Únor 2020
Žánr:black metal
Mink Koops - všechny nástroje
Bob Mollema - zpěv
Thomas Cochrane - trombon, trubka (host)
1. Tere muur
2. Nasleep
3. Eeuwige ram
4. Vlek
5. Maanruïne

Fluisteraars
Gegrepen Door De Geest Der Zielsontluiking

Sad Harmony
Elektrula

Decline of the I
Johannes

N.K.V.D.
Hakmarrja

Bear
Vanta

Intronaut
Fluid Existential Inversions

Laster
Andermans mijne

Willig
Der Werewolf aus Prag (EP)

Ulcerate
Cutting the Throat of God

Rhea
Aurasounds

Sum Of R
Spectral
Jako již tradičně, tak i letos se nevynechá a na konci letních prázdnin si lze zaskotačit v Sušici v rámci festivalu Metal Madness. Detaily v tiskové ...
3.7.2026Už jen doslova pár dní schází do vydání nového alba karvinských Inferno The Anthropic Sophisms (On the Heights of Despair). Kapela zveřejnila již druh...
2.7.2026První malé seznámení s tvorbou blackmetalových Urzirkel nabídne chystané EP In Silbernen Sprachen.
2.7.202611. ročník Enter The Eternal Fire festu se uskuteční 24. - 25. července v areálu koupaliště ve Volyni a níže najdete podrobné info.
30.6.2026Právě vychází Melankolia, třetí deska finských hardcore / noise rockerů Stolen Kidneys. Jak se dělá sonický bigbít v Oulu si poslechněte ZDE.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.