Recenze: Fractal - Hologram

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

FractalHologram

Victimer12.5.2022

Zdroj: CD / promo od labelu

Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV

VERDIKT: Zatím poslední ze smrště alb Fractal vydaných u Aliens production. Víc kompilace jak skutečná novinka, ale jinak reprezentativní vzorek temně atmosférické elektroniky z dílny Tomasze Lukowicze.

Aliens production v případě polského zvukového inženýra Tomasze Lukowicze rozhodně nezahálí a snaží se jeho tvorbu představit co možná nejdetailněji. Tomasz a jeho atmosférický mechanismus Fractal, to je studiová kreativita v pravém slova smyslu, takže v současnosti máme v rámci Aliens k dispozici hned pětici vydaných nahrávek. Equilibrium, Human Error, Access Denied, A Unique Hybrid a konečně poslední Hologram. A i když tato alba nemají punc úplných novinek, jako seznámení se s projektem Fractal fungují ideálně. Jen pro pořádek, materiál na Access Denied byl složen již v roce 2015, ten patřící A Unique Hybrid je datován do roku 2019 a Human Error zase 2020.

Ani před pár týdny vydaný Hologram nelze brát jako novou desku. Je to víc tmel, kompilace a koncept Tomovy tvorby jako celku. Kdybych to měl vzít čistě matematicky, napočítal jsem hned devět skladeb, které se už objevily na zmíněných albech a Hologram tak nabízí jejich přítomnost v trochu odlišném prostředí. Vedle pěti dosud nevydaných skladeb. Ale tohle všechno jsou jen počty, to hlavní skýtá samotná hudba. Když jsem nad tím tak přemýšlel, klidně bych Tomův rukopis nazval strojovým chill-outem. Je v tom minimalistický přístup, kila atmosfér, ale taky fragmenty dark electra, IDM, ambientu... Je toho zkrátka víc a celek berme jako spojitou nádobu všech těchto prvků.

Kdybych nedal na ty cifry výše, Hologram je pro mě hlavně partnerem pro vypuštění páry a uklidnění se po náročném dni. Dál od všedních starostí a blíž k probuzení snové melancholie obalené industrializací. Hologram ukazuje Fractal jako projekt, který tvoří melodický a jemnou nití temnoty upředený soundtrack, dlouhý kus elektroniky beze slov s vlastním scénářem. Jako již v minulosti je můj přístup a prožitek z Fractal pozitivní, ovšem je to přece jen trochu mimo můj oblíbený (tvrdší a impulzivnější) záběr. Někdy je to na mě až moc sladké a romantické na úkor větší nervozity a ocelárenské dominance. Ale jinak je to o jistém druhu uspokojení a relaxace, i když mírně nad rámec typické oddechové hudby.

Díky Fractal se dotkneme vesmírných dálek, můžeme vidět tmu, která třídí naše sny a baví nás, a taky se u toho můžeme trochu bát, protože jak tma, tak sny mohou být i plné podivností a slepých uliček. Dál komentovat vyklidněné a přesto hlučící soukolí Fractal asi není třeba. Kdo pase po atmosférické a instrumentální elektronice, nechť je vítán a kdo trvá na přísnějším měřítku, nejspíš odolá. Já jen dodám, že vzhledem ke spíš kompilačním parametrům nahrávky nechávám bez hodnocení.

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

David / 19.8.22 12:12

Dovolím si komentář týkající se především zvukové podoby nahrávky, respektive mého osobního pocitu ní. Když už Radek zmínil návratové album Tool, shodou okolností jsem si před několika dny pořídil jeho vinylovou edici https://www.discogs.com/release/24071501-Tool-Fear-Inoculum a během jednoho večera ji protočil v těsném závěsu za deskou C/C https://www.discogs.com/release/23675435-Porcupine-Tree-Closure-Continuation Není žádným tajemstvím, že alba Tool, i přes veškerý skladatelský um a instrumentální mistrovství autorů, zrovna nedisponují bůhvíjak oslnivou zvukovou kvalitou, což je ve stínu ohromného balíku peněz, které za produkcí takového Fear Innoculum stojí, minimálně s podivem, nicméně v porovnání s drtivou většinou současné produkce, řekněme „progresivního“ rocku/metalu, se stále jedná o velmi pěkný a vcelku bez problémů poslouchatelný nadprůměr… přímé srovnání s novinkou PT ale naplno odhaluje nedostatky, které desku Tool degradují kamsi na úroveň Potěmkinovy vesnice. Velmi limitovaná dynamika, detaily topící se kdesi hluboko uvnitř zvukové masy, omezená šířka i hloubka scény… Oproti tomu C/C zní jako polité elixírem života. Tepající, volně dýchající, plné drobných laskomin, které je radost s každým dalším poslechem postupně rozkrývat a vyzobávat jako ty nejlepší kousky z babiččiny bonboniéry. Přesně, jak napsal Jirka… „Porcupine Tree a samozřejmě Steven Wilson jsou v tomto hledu hrozně moc napřed, daleko před zbytkem scény.“

opište kontrolní kód

ALBUM INFO

Label:Aliens production
Vydáno:Březen 2022
Žánr:cinematic electronica

Tomasz Lukowicz - elektronika, koncept

1. Impact
2. Virus
3. Abacus
4. A.I.
5. Synchronized clics
6. Hologram
7. Molecules
8. Neuron
9. Nest
10. Synth pop
11. Gravity is the problem
12. Existence
13. Bio security
14. Addicted to ...