Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Gardenian - Soulburner

GardenianSoulburner

Ruadek13.9.2014
Zdroj: mp3 / CD / kazeta
Posloucháno na: FiiO X3 + Koss Porta Pro / kazeťák
VERDIKT: Lehce pozapomenuté dílo göteborgského death metalu v kondici, jakou už pro tuto kapelu nelze zopakovat. Vedle největších jmen tohoto stylu se ve své době zjevila banda, co na krátkou chvíli předčila mnohá velká jména a zase se ztratila.

Melodický death metal made in Göteborg nám za svou letitou historii dokázal nabídnout mnoho slastných okamžiků, řadu neotřelých nápadů a především plejádu výborných hráčů. Byla to ve své době nová generace hudebníků, kteří chtěli smrtící kov pojmout jinak, přístupněji a s větším důrazem na melodiku. A především se švédským přístupem, zvukem a tonáží, což je pro zasvěcené samostatná liga metalu.

 

Zrodily se stálice, z nichž některé do dnešního dne nepřežily. Především nadčasoví At the Gates – ačkoli jsem zatím nikde nezaznamenal oznámení o ukončení kapely – nevydali od roku 1995 žádné nové album a to je docela škoda. Na druhou stranu pro mnohé je to kapela jediného geniálního alba, oznamujícího, jak se to vlastně má s rudým nebem. Vedle těchto krotitelů živelných rytmů se děly věci především okolo dvojice nerozlučných kapel, In Flames a Dark Traquillity (kteří si v počátcích prohodili zpěváky). Vedle nich se postupně zrodilo několik dalších, které se opíraly o základní melodické tonáže ve středním tempu, z nichž o jedné z nejzářivějších chci napsat v dnešní vzpomínce.

 

 

Kapela Gardenian je jak jinak než z Göteborgu a její existence je úzce propojená s In Flames, za což může Niclas Engelin, který nejen že dodnes s In Flames hraje, ale navíc pořádá letmá dostaveníčka s míchačkou dalších členů stylově souputnických kapel typu Passenger. Zahradníky (Gardenian) jsem objevil v době, kdy mi v uších zněly převážně akordy a dvojšlapky jejich slavnějších spřízněnců a tuto porci jsem přivítal s nadšením. Hudba těchto vyznavačů zeleně (neplést s Type O Negative) je stylovou rubačkou v tom nejlepším duchu melodického death metalu, jakou mohou švédské mozky vyprodukovat. Atmosféra, nahuštěné vyhrávky, lehce dřevní zvuk a melodie vs. ostří ve vyvážené míře.

 

Soulburner mohu vřele doporučit každému, kdo postrádá starý dobrý melodický metal se švédskou příchutí akorát tak do skoku. Devízou alba budiž prakticky všechny skladby, které svou barvitostí velice mile překvapí. Ačkoli jsme stále u hrubé rubanice, hoši se nebáli prosadit ženský zpěv v refrénech (nestaví na něm, ale obohacují konstrukci) a především nechali zazářit jakési dvojče Bruce Dikinsona – Erica Hawka. Tento pán dominuje úžasným pěveckým výkonem na několika skladbách, kde doslova strhne posluchače na svou stranu. Má typický heavy metalový ječák (ovšem se sytostí zcela jinde, nutně se nepouští do výšek a zachází s výrazem a polohami zkušeně jako pravý mistr), který ve spojení s leckdy dřevním kvapíkem vyznívá nečekaně dobře.

 

Eric Hawk, to znamená v této vzpomínce především suverénně nejlepší skladbu od Gardenian v jejich historii (nejen na Soulburner). Small Electric Space je rozkošným příkladem dokonale napsané skladby, kterou Eric táhne na svém hlase jako král. A spodek duní v tom nejlepším, co dokáže tento styl vůbec nabídnout. U Gardenian platí: poslechněte si tuhle skladbu a rozhodněte se, zda chcete slyšet víc. Už teď vám mohu téměř s jistotou garantovat, že slyšet víc zatoužíte.

 

Soulburner ve své době nabídl velkou porci výborné instrumentace, proplétajících se kytarových vyhrávek a nebývale temné a hutné atmosféry. Kapela už toto dílo nikdy nezopakovala, ačkoli Sindustries nebyla vyloženě špatnou deskou. Od té doby kapela mlčí, čtrnáct let je dlouhá doba, za kterou žádný následovník už nepřišel. Počet aktivit jejích členů zřejmě přesáhl únosnou mez nebo prostě hoši skrze Gardenian už dokázali říci posluchači vše, co chtěli.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

jazzko / 28.1.14 14:49

Zkusil jsem si pustit poslední desku Satyricon, navnaděn recenzí, zvědavý po hlasité kritice fanouškovské obce. Nutno na začátek říct, že Satyricon jsem poslouchal od vydání Nemessis až po Now, Diabolical. Poté jsem se, pro celkově stagnující metalovou scénu, která už mě neměla příliš čím obohatit a z mého pohledu jenom opakovala již opakované, zcela odklonil k hudebním žánrům, které s metalem nemají zhola nic společného, avšak které mi umožnily můj další hudební vývoj. Kapely jako Satyricon, Emperor, Dimmu Borgir, CoF, Immortal, Enslaved a mnozí jiní, na které si z hlavy třeba už ani nevzpomenu, to vše byla jména, která se v mé hudební aparatuře v devadesátých letech, ale i v novém miléniu, objevovala velmi často. Nyní, po osmi letech, jsem zvědavě sáhnul po novince od Satyricon. Satyricon jsou na první poslech umírněnější, pomalejší, čitelnější a jaksi hladší. Ta tam je zběsilé tempo z Extravaganzy, zmizel nádech středověku z Nemessis Divina, postrádám i rockovou přímočarost z Volcana či z Diabolical. Kapela patrně měla vždy za cíl neustrnout na stejném místě a snaha o jakýsi posun v celkovém hudebním vyznění je s přihlédnutím k věku tvůrčího dua Satyr-Frost z mého pohledu zcela pochopitelná a logická. Jinak se na hudbu (ale celkově na jakýkoliv jiný druh umění) dívá člověk kterému je 20 let a jinak ten, kterému je už více než čtyřicet. Syrovost, rychlost a technickou složitost nahrazuje důraz na přednes tónu a hra s barvami zvuku. Rozumím tedy klidným pasážím i rozhodnutí pro analogovou nahrávku (která mimochodem na kvalitní aparatuře zní opravdu velmi dobře). Pánové už nemají potřebu dokazovat, že jsou schopni nadzvukových sypaček a extrémní syrovosti (to ostatně stále jsou), byť i na této desce kdo chce, ten tam i tyto aspekty bez problémů najde. Milovníci extrémní řežby se už hold musí poohlédnout někde jinde. Na chvilku bych se pozastavil při tolika propírané kontroverzní skladbě Phoenix. Je pro mně opravdu překvapením, že jí nazpíval někdo jiný, a že vůbec došlo k rozhodnutí použít čistý vokál. Satyrův hlasový projev přitom považuji za snad to nejlepší a nejďábělštější, co jsem v tomto úzce profilovaném žánru kdy slyšel. Phoenix ale není špatnou skladbou a rozhodně nesdílím názor (patrně většinový), že by byla skladba nazpívaná ležérně, či snad zcela odfláknutá. Naopak, mám pocit, že se dotyčný zpěvák do skladby opravdu snažil položit a v rámci svých hlasových možností vydal ze sebe maximum. Že v žánru jako takovém (a klidně i v celém metalu) zcela chybí opravdu kvalitní zpěváci (čest výjimkám jako třeba Anneke z ex The Gathering), to je holý fakt, avšak na druhou stranu, metalová hudba nikdy nebyla tím správným prostorem pro opravdové zpěváky, ti se realizují ve zcela jiných hudebních žánrech a je to tak naprosto v pořádku. Skladba Phoenix tak pro mně zůstává zajímavým oživením desky a byť bych nechtěl, aby byla třeba taková deska celá, jako jednotlivá skladby vsazená do celku mi přijde více než povedená. Satyricon dozráli do dospělosti a pokračují tak tam, kde je to z mého (ale snad hlavně z jejich) pohledu logické. Rozhodně se jedná o správný krok a za sebe jsem rád, že se Satyricon odmítá zařadit do obrovské haldy kapel, které hrají 20 let stejnou hudbu s minimem invence a s totální rezignací na jakýkoliv hudební progres. Satyricon mě tedy i po dvaceti letech pořád baví.. :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Maro / 13.9.14 21:17odpovědět

Tak toto je kvalitný album, ktorý som svojho času točil do zblbnutia a aj dnes si ho s obľubou púšťam veľmi rád. Vďaka za recenziu na kapelu, ktorá ma aj dnes svoje miesto a nestratí sa v záplave tony iných kapiel. Veľmi pekné spomínanie. Prednedávnom ste ma potešili s retro-reckou na EDGE OF SANITY, dnes na GARDENIAN, super - len tak ďalej :-)

Victimer / 13.9.14 9:50odpovědět

Někdy je asi lepší, když kapela vydá jenom tři desky, z nichž aspoň dvě jsou výborný a pak odejde ze scény. Skvělá připomínka Gardenian, jedné z kapel, která ukázala, že uměla.

Sorgh / 13.9.14 5:51odpovědět

Tak tuhle kapelu si pamatuju z dob, kdy sem ulítával na melodickým deathu a hledal v mapě Götheborg. Soulburner byl toho času novinka. Dík za připomenutí.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky