Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Gorgonea Prima - Black Coal Depression

Gorgonea PrimaBlack Coal Depression

Victimer14.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Bezpochyby nejlepší česká extrémně metalová nahrávka roku 2010. Diskotéka pro pokročilé black metalisty.

Vesmírná posedlost, ufoidní design, daleké výpravy kosmoprostorem ve stavu beztíže, či symfonicko industriální masáž, minimálně stejně důkladná jako fascinace neobjeveným prostorem. To jsou Gorgonea Prima, pražsko-kladenská dvojice výzkumných pracovníků pro NASA maskována pseudonymy Hogath a Tyrael. Výpravy do nekonečna za asistence hvězd a obrovských prstenců jsou doprovázeny mimořádně výživným space soundem, který pulsuje tělem jako ta nejlepší droga.

 

Gorgonea Prima jsou jako zjevení, takto nemačkal vesmír v našich krajích ještě nikdo. Black metal prohnaný šílenstvím techno music, industriální kaz obsluhovaný mimozemskými pracovníky a kosmická symfonie hnaná do nebeských výšek. Očekávání vložená Black Coal Depression byla velká a výsledek je natolik strhující, že se vyplatilo nejen počkat, ale zároveň si předplatit postarší kosmickou loďku a vyrazit na space špacír.

 

http://www.echoes-zine.cz/files/editor/Victimer/gorgonea%20prima%202010.jpg

 

Minulost kapely jsem nějakým způsobem zachytil, ale je to jen minulost a ve společnosti novinky přestala postrádat větší význam. To, čeho jsme rázem svědky, je dokonalá zvuková devastace, robotická přesnost plnící všední byt podivnými bytostmi a ještě podivnějšími výjevy. Slabší jedinci mohou být tímto návalem nelidské energie poněkud konsternováni, začít jednat v rozporu s běžnými pravidly slušného chování a být okolí nebezpeční. Ty bych předem varoval a nutil k zakoupení utišovacích léků na potlačení mimozemské agrese, která jimi může v lepším případě slušně zacloumat. Superlativy? Ano, hodlám v nich ještě nějakou dobu pokračovat. Komplimenty? Gorgonea Prima je z těch kapel, co si je zkrátka zaslouží a stačilo k tomu docela málo - nahrát silnou desku.

 

Bývá jim prý předhazována podobnost s Aborym a jsou prý leckde bráni jako jejich český klon. Mno, když si tak projíždím poslední desky obou souborů, tak ani ne, koráby se vzdalují a Gorgonea Prima stojí pevně ve svém odlidštěném světě. Black Coal Depression drtí a systematicky ničí pěstovaný sluch. Tahle zvuková masáž nemá obdoby, nahrávka zní téměř dokonale a naprosto srovnatelně se západním trhem.

 

 

Krutá elektronika mučí black metal, tahá z něj poslední primitivní taj černých lesů a nedobytných hradů a posílá jej na taneční parket, kde mixážní pult obsluhuje příslušník jiné galaxie. Stroboskop bodá do včelích úlů, až nebohá havěť radši mnoho nevylétá a nechá se předávkovat surovým ufo-floorem. Deviace narůstá, závislost se zvyšuje, nelze s tím přestat, vymotat se ven z tohoto sonického pekla. Jean Michel Jarre sedí u stolu s Mayhem, pije tequilu a místy zvrací krev. Modern Talking dostali na hajzlu na hubu od Front 242 a Satyr radši nedošel, protože se dozvěděl, že Al Jourgensen chce tančit svlečený. Je to zoufalec.

 

Z Black Coal Depression sálá milimetrová propracovanost. Koncept, za kterým stálo jistě nemalé úsilí, je ve finále dotažen až do detailu. Sám musím přiznat, že tuto recenzi tvořím až po delší odmlce a letmém vystřízlivění z prvních pár návštěv tohoto kosmo komanda. A vidíte jak jsem dopadl... Ihned po vydání totiž vydavatel Naga productions umístil celé album volně k poslechu na svých stránkách, což byl mimořádný nápad a tomu kdo ho nevyužil, nezbývá než zainvestovat těch směšných 250 peněz do nákupu. V tomto případě se mu vedle trvalého poškození dostane skutečně za málo peněz hodně muziky. K tomu přičtěme hodně nadstandardně řešený booklet a nový vizitor z vesmíru je již doma. Hlavně klid...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Ruadek / 22.11.19 9:04

Každá kapela, především jednička na poli prog metalu, se musí posouvat. A po čase přijde doba na velký posun. Leprous ten posun načasovali na rok 2019 a bylo jasné, že už tak dost "mimostylová kapela" bude muset jít hodně dál. Pitfalls je odvážný počin, klobouk dolů. A je v něm skrytá jedna z nejlepších skladeb jejich historie (bezmálna 12-ti minutový nátřesk The Sky Is Red, který je takovým návratem ke starším deskám). Vadí mi dvě věci. Deska ale zní jednak jako sólovka Einara a druhak je zoufalá škoda nevyužít rytmiku, jakou kapela disponuje. Je tam toho málo, Kolstad využit jen částečně, což je fakt škoda. Ale v rámci posunu to asi dává smysl. Kapela chtěla odvážnou desku na hranici experimentálního popu a má ji. Počítám, že tohle bude hodně dlouho deska, o které se bude dost mluvit. A za mne neuvěřitelný pěvecký výkon, který pokud někomu barvou hlasu vadí, je to jeho škoda. Dojmy z mé strany víceméně pozitivní, deska mi dává podstatně víc než minulá Malina. Jako by se právě na Malině zastavil vývoj, zde se kapela konečně dostala o hodně dál a já fakt konzerva nejsem (a nikdy nebudu), takže kvituji s nadšením. Ve výsledku výrazná deska výrazných umělců, která je na hodně poslechů, je v tom hodně. Konzervativní posluchač ale nepobere tento vývoj, čemuž na druhou stranu rozumím. 80%

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Milan "Bhut" Snopek / 7.11.12 11:00odpovědět

budoucnost black metalu??? dávám kilo...

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky