Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Graveworm - (N)Utopia

Graveworm(N)Utopia

Lyriel1.1.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: (N)Utopia není tím nejlepším, co kdy Graveworm vydali. Přesto její význam není malý a rozhodně ne průměrný.

Mezi nejlepší kapely, kterými se může italská scéna opravdu chlubit, patří formace Graveworm. Takhle dark metalová skupina, v době dnes recenzovaného alba ještě šestičlenná, přivedla na svět již 8 nahrávek, z nichž jako poslední spatřila v roce 2011 denní světlo deska "Fragments of Death". Fanoušky nejlépe hodnocené album je ale stále "(N)Utopia", které si i po letech zaslouží pozornost. Když jej srovnám s předchozími alby, "(N)Utopia" se vyznačuje vyšší úderností a větším důrazem na (death) metalovou tvrdost.

 

Frontman, Stefano Fiori, má na vedení svých hlasivek opravdu talent a je to znát už v úvodní skladbě alba, kde se s přehledem pouští do niterného chrapotu. Album je navíc okořeněné  masivní klávesovou hradbou, za níž stojí černovlasá kráska Sabine Mair. Vysoký standard alba je umocněn i díky chorálům, které jsou slyšet snad v každé skladbě.

 

Deska není uvozena žádným intrem, ale rovnou podsouvá posluchači do uší celkem slušný nářez. Každá ze skladeb náramně dobře šlape, má parádní nádech a obnáší umírněnou metalovou agresivitu. Jemné, táhlé tóny kláves ve skladbě "Hateful Design" v kombinaci s hlubokým chraplákem, který Stefano střídá s vyššími polohami, zní zatraceně dobře. Nicméně na následující rytmickou "Never Enough", která je pro mě na albu nejlepší, opravdu nemá. Tady musím jednoznačně ocenit bicí a především hru na double pedál, který tomu dodává dokonalý podklad. Tlumený hluboký hlas se přibližně v polovině mění na příjemně ječivý požitek, který se mísí s jemnými klávesami. Ani "Timeless", která je v tracklistu nejpomalejší, rozhodně neuškodí. Na albu nechybí ani instrumentální skladba, melancholická "Deep Inside". Předposlední skladba je hned ta tam a přichází poslední, "Losing My Religion". Jakožto sladká třešnička na dortu mě naprosto oslnila a přesvědčila o tvůrčích schopnostech tohoto uskupení. Jde o metalovou předělávku skladby od R.E.M., která pro mě představuje v tomto provedení opravdový skvost.

 

Celkově musím hodnotit tuto desku velmi kladně. Kapela hodně vsadila na rytmiku a udělala dobře, protože ta tomu dodává opravdovou šťávu. 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 30.7.21 21:23

Tato deska mě hodně dostala. Zrovna jsem si (opět) prožíval zklamání z toho, že oblíbení Opeth už asi nebudou jako dřív (nemám jim to za zlé, chápu to), a také ze sebe, že se do nového materiálu (opět a opět) nemohu zaposlouchat. Čestnou výjimkou je pak pecka End of era, která ale vzhledem k významu textu zarazila poslední melancholický hřebíček do mého srdce. No a pak mi v uších přistál tenhle balzám, který katapultáží mysli mezi hvězdy zcela eliminuje veškeré myšlenkové neduhy a chmury. Daří se mu to se značnou lehkostí a s dalšími poslechy také intenzivněji, tudíž si už nějaký čas mohu s úsměvem na tváři hodinku a více denně užívat pocit smířeného vševědoucího šamana.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

DRUMMER / 7.1.13 17:14odpovědět

Parádní recenze! Fakt supr bomba :-)

Milan "Bhut" Snopek / 3.1.13 8:37odpovědět

Sice v mém osobním žebříčku stále vede Scourge of Malice, ale (N)Utopia je hned těsně za ním :)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky